Výchova bez křiku a trestů. Festival NEnásilí pomáhá rodičům hledat jinou cestu, zve dramaturgyně Minoru Iva Kopecká

Festival NEnásilí, to je sám o sobě dost silný název, co jste tím chtěli říct?

Chtěli jsme tím upozornit na to, že už je doba, kdy fyzické tresty, tělesné tresty, duševní strádání či nějaké ponižující zacházení s dětmi do naší společnosti nepatří. My jako divadlo Minor jsme se teď rozšířili a sídlíme v Galaxii ještě s našimi partnery, Dejvickým divadlem, Čtyřmi dny v pohybu a DanceConnected a přemýšleli jsme, jakou akci a aktivitu bychom mohli udělat společně pro nějakou místní komunitu i pro Prahu vůbec. A napadl nás tento festival. Souvisí to i s tím, že na Praze 11 je místostarosta pan Jaroš, který se tou otázkou zabýval a dal nám takový podnět, že by to bylo zajímavé. Takže my jsme se této hozené rukavice chytli a uskutečnili jsme tento festival.

Je tam i nějaké pozadí, kvůli kterému jste se rozhodli toto téma otevřít právě teď?

Od 1. ledna 2026 vstoupila v účinnost novela občanského zákoníku, která nově výslovně stanoví, že výchova dítěte nesmí zahrnovat tělesné tresty, právě to duševní strádání ani ponižující zacházení. 

Iva Kopecká|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Jinými slovy, nejde jenom o to heslo nenásilí, ale o snahu nabídnout lidem i oporu v zákonu, nějaké inspiraci, jak to dělat třeba jinak?

My na tom festivalu spolupracujeme s Centrem LOCIKA, to zaštiťuje tu odbornou část a třeba podle posledních průzkumů je jasné, že rodiče už nechtějí fyzicky trestat své děti, ale hodně často nevědí, jak se k nim chovat. Jak prostě udělat to, aby to dítě poslouchalo a jsou v tom trošičku vlastně hození do vody. Takže Centrum LOCIKA jim chce spíš podat tu pomocnou ruku a nějaké návody a pomoc, jak se chovat při výchově dítěte.

Dá se tedy být laskavým a přívětivým rodičem, ale přitom mít nastavené jasné hranice?

Podle mě se to dá určitě. A ještě rovnou skočím do programu, jestli můžu, 19. dubna v neděli je třeba Marie Doležalová, ta o respektujícím rodičovství mluví hodně, a líbí se mi, když říká, že každý pokus o nějaký ten krok blíže k laskavému rodičovství nebo k respektu k dítěti se počítá. A myslím si, že i kvůli tomu je kolem laskavého rodičovství plno podpůrných skupin, že se právě dělají takové debaty, přednášky. Protože ti rodiče fakt tu péči a nějakou podporu potřebují. Podle mě se dá být laskavým rodičem určitě, ale chce to hodně práce.

Co všechno tedy najdeme v programu a co určitě neminout? Poslechněte si celý rozhovor.