Výnosy z emisních povolenek bychom měli podpořit nekonkurenceschopný průmysl, míní poslanec Hrnčíř

Když se ještě vrátíme k tomu aktuálnímu rozpočtu na příští rok, podle předsedy vašeho hnutí ve všech rovinách silně poškodí Českou republiku, občany i firmy. Můžete být konkrétní, v čem a jak?

Musíme se na to podívat i ve světle toho daňového nebo konsolidačního balíčku, který se schvaloval: plošně se zvedají daně prakticky všem, snad kromě silniční daně se zvedají všechny daně, ať už občanům, firmám a podnikatelů.

Ve státním rozpočtu, což má být díl té tzv. konsolidace toho daňového balíčku, vidíme, že třeba platby za obnovitelné zdroje energií – ty platby solárním baronům, jak se lidově říká – se přesouvají na domácnosti, přesouvají se na firmy a víme, že to prostě výrazným způsobem zvýší už tak vysoké ceny energií.

Čtěte také

Premiér nemůže kalkulovat jen s optimistickým scénářem. Peníze na energie můžeme vzít armádě, míní Havlíček z ANO

Zároveň víme, že to není přesun, ale navrácení zpět. Přece tak už to bylo předtím.

Ono to není úplně navrácení zpět, protože rozsah těch plateb je výrazně vyšší. Třeba průmysl před tím, než se to převedlo na stát, neplatil tolik, jako má platit teď. Teď se přesouvá výrazně větší část té regulované složky energií na podniky, takže u podniků třeba doroste ta regulovaná složka až do nějakých 190 procent navíc.

Ty prostředky by tedy měly být hrazeny ze státního rozpočtu, nebo jak byste to řešili vy?

Ze státního rozpočtu by část hrazena být měla. Na druhou stranu je potřeba se také podívat na to, proč se ty platby vlastně odehrávají, proč se to vlastně má platit.

Emisními povolenkami, což je jakási uhlíková daň, se vybírají od výrobců energií třeba z uhlí a podobně. U nás se 40 procent energie se vyrábí v tepelných elektrárnách z uhlí, tak se platí emisní povolenky, které jdou do modernizačního fondu.

Čtěte také

Europoslanec Kovařík: Návrh emisní normy není realistický. Ohrožuje budoucnost automobilového průmyslu, žádáme odložení

Ty peníze by měly být určeny právě na kompenzace obnovitelných zdrojů. Vláda k tomuto kroku nesáhla, že by to kompenzovala třeba z peněz modernizačního fondu.

Potom je to obrovský problém pro ten průmysl. Když řeknu, že dnes vyrábíme v těch tepelných elektrárnách jednu kW hodinu za 28 haléřů, ale emisní povolenka to zvedá asi o 2 koruny a 20 haléřů, tak je to naprosto absurdní stav, který prostě nemůžeme udržet. Pokud to přenesete na domácnosti, domácnosti si s tím možná nějak poradí, ale ten průmysl se stane nekonkurenceschopným a není možné, aby to utáhl. My tady máme průmysl, máme tady hutnictví, jsme nejprůmyslovější zemi Evropské unie a při těchto vysokých cenách to nejsme schopni zvládnout. Ten průmysl bude padat, což už se začíná dít.

Čtěte také

Za Národním plánem obnovy není strategie, je to směs věcí, co měl kdo v šuplíku, říká ředitelka Hnutí Duha

Zelené nesmysly

Jak by podle vašich představ měl stát nějakým způsobem kompenzovat nárůst cen energií těm velkým firmám?

Ideální stav by byl, kdyby se nenavyšovaly ty ceny kvůli emisním povolenkám a těm zeleným nesmyslům, které opravdu poškozují náš průmysl. Ale pokud se to stalo, tak máme modernizační fond, kde končí ty příjmy z těch emisních povolenek a z toho modernizačního fondu by se měly ty ceny kompenzovat spotřebitelům, ať už jsou to občané nebo jsou to firmy. Mně by to dávalo smysl. Těch peněz je tam dost a vláda to podle mého názoru udělat měla.

Říkáte, že peněz je tam dost a zároveň jedním dechem byste nechal převést 30 miliard na kompenzace. Znamená to do tohoto fondu nebo jak tomu rozumět?

Ne. Z modernizačního fondu, to znamená z výnosů z emisních povolenek, které uměle navyšují ceny energií nebo elektřiny u nás, tak z těch výnosů prostě kompenzovat zase ty zvýšené náklady, které jsou zvýšeny právě tím umělým navyšováním. Já myslím, že to jako jasné.

Čtěte také

Klimatický sociální fond: Chceme, aby chudí lidé nepocítili navýšení cen energií, tvrdí Věra Jourová

Je to samozřejmě takový socialistický model, který tady Evropská unie zavedla, ale když už teda je, tak se snažme to vyrovnat tak, abychom na to nemuseli doplácet jako daňoví poplatníci všichni.

Energetický regulační úřad teprve dnes v poledne oznámil, jak se skutečně zvýší regulovaná složka ceny energií. My už tedy víme, že to něco kolem 65 procent pro domácnosti. Proč myslíte, že by měla v příštím roce nějak dramaticky cena elektrické energie nebo plynu růst?

Je to myslím 65,7 procent pro domácnosti a až 190 procent pro průmyslové podniky.

Teď se ptám na ty domácnosti, protože o podnicích jsme mluvili před chvílí.

Pokud ta distribuční složka tvoří asi 40 procent celkové ceny za elektřinu a zvedne se vám jedna složka o nějakých 66 %, tak je jasné, že logicky to zvýšení bude někde na úrovni 30 procent. Já mám pocit, že Centropol počítal, že se to navýšení bude průměrně pohybovat kolem 31 % pro domácnosti, což není úplně málo, když si vezmeme, z jaké té cenové hladiny jdeme, že i tak jsou ceny energie u nás vysoké.

Pokud vím, tak silová energie by podle analytiků měla spíš naopak klesat, ale zatím ještě nikdo nedošel k žádné konkrétní částce.

Ano, je to věštění z křišťálové koule. A navíc emisní povolenky to neustále zdražují.

Proč je špatný nápad šetřit zrušením neobsazených pracovních míst ve školství a proč by do něj Jan Hrnčíř přelil 18 miliard z resortu obrany? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.