Z dlažby kostela v Klení si lidé udělali chodníčky, zmizely i kameny. Teď nadšenci památku obnovují
Jihočeská ves Klení leží pod Slepičími horami mezi Benešovem nad Černou a Slavčí, 22 kilometrů jihovýchodně od Českého Krumlova. Je to bývalá farní obec s kostelem svatého Vavřince a přilehlým hřbitovem. Jenže kvůli odsunu původního obyvatelstva po druhé světové válce a následným čtyřiceti letem socialistického nezájmu tyto kulturní památky málem zanikly.
Nestalo se tak díky lidem, kteří v 90. letech minulého století a potom znovu v roce 2011 založili Spolek pro záchranu budovy kostela v Klení.
Oba spolky propojuje jako členka a pamětnice Marie Vašková. Projektantka z Českých Budějovic si v Klení kdysi s manželem pořídila chalupu. Teď se stará nejenom o ni, ale i o obnovu kostela a jeho kulturní využití. I díky němu získávají členové spolku prostředky na opravy památky, jejíž základy tu stojí minimálně od 13. století.
„Na začátku byly potřeba především lidské ruce,“ vzpomíná Marie Vašková na dobu, kdy nadšenci odstraňovali stromy prorůstající střechou kostela a mýtili náletové dřeviny ze hřbitova.
Po zajištění střechy se pustili do obnovy podlah. Dobrá třetina původní kamenné dlažby totiž našla uplatnění v chodníčcích kolem chat, které v okolí vyrostly zejména v 70. letech minulého století.
Další specifické kameny byly potřeba při opravě hřbitovních zdí. „Tam byly zcizeny placáky, které tvoří korunu zdi. A takové kameny je obtížné v místě sehnat, odlučnost kamenů je tam úplně jiná. A tak jsme chodili po polích, po lese, manžel dal vždycky do kufru auta dva, tři kameny a vezli jsme je ke kostelu,“ líčí s úsměvem Marie Vašková.
Ze hřbitovní zdi zmizely i zdící kameny. „Jde o sbíraný kámen, který skončil v základech nových objektů, co se v okolí stavěly v 70., 80., 90. letech. A protože stavitel neměl zdivo v rozpočtu, museli jsme je vždycky někde sehnat. Nejvíc se o to zasloužil předseda našeho spolku se svým bratrem. Bratři Sedlákové vytipovávali bouračky, objížděli je a přiváželi odtud kámen,“ vypráví.
Čtěte také
Dnes je hřbitov obnovený a kostelík zajištěný. Stále ale zbývá spousta práce. Důležitá je tedy pro spolek klenských nadšenců finanční podpora a také propagace kostela. „Aby, když se snažíme dělat benefiční akci, na ni vůbec někdo přijel,“ vysvětluje Marie Vašková. „Já vím, že je to kostelík nevýznamný, ale on je opravdu velice historicky cenný a je bohužel mimo okraj zájmu většiny institucí,“ dodává.
Proč tedy památku, která stojí na místě důležitého milníku někdejší starověké obchodní stezky, ale dnes mimo dosah zájmu zachraňovat? „Jsme povinni kulturní dědictví nejenom zachovat, ale i předat následujícím generacím v dobrém stavu. A pokud já jako projektant mohu něco udělat, tak je to moje povinnost,“ odpovídá Marie Vašková. „A v Klení měl kostel pro minulé generace hodnotu nesmírnou a jedinečnou,“ uzavírá.
Celý rozhovor s Marií Vaškovou o obnově v kostela Klení, který patří k nejstarším v Čechách, si poslechněte online.
Související
-
Obyvatelé vesničky Strýčice obnovují místní kostel. Ten zaujal i v soutěži Památka roku
Zní tam bohoslužby, ale také koncerty a divadelní představení. Kostel ve Strýčicích na Českobudějovicku ožil díky aktivitě místních a potomků původních německých obyvatel.
-
Jen pracovat se na chalupě nikomu nechce. Je třeba balanc mezi odpočinkem a údržbou, říká architekt
Co Čech, to chatař a chalupář, říká se. Fenoménu využila i televizní reality show, v níž dva architekti a jeden sochař měnili rekreační nemovitosti jiných lidí k nepoznání.
-
K obnoveným pramenům, kapličkám, ale i na houby a dětská hřiště bere své čtenáře časopis o Kájovsku
Časopis, který získal dvě republiková ocenění, vydává v Kájově na Českokrumlovsku autorský tým v čele s emeritní profesorkou Jihočeské univerzity Jitkou Radimskou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
