Z letušky ředitelkou tří škol. Je to týmová práce, mám kolem sebe mnoho kvalitních pedagogů, říká Petra Šafránková
Vede Gymnázium, střední odbornou školu a Pražskou taneční konzervatoř, zaměření školy je široké a právě multioborovost si na své práci chválí. Před školstvím se ale Petra Šafránková dlouhá léta pohybovala v letectví. O tom všem si ve studiu Rádia Praha povídala s moderátorem Vojtěchem Přívětivým.
Jak ses letušky stane ředitelka školy? Jaká je ta cesta z paluby letadla do ředitelny?
Cesta byla velice rychlá, mohu říct velice strmá, zajímavá. Jako asi část mých kolegyň mě uzemnil covid v březnu 2020, protože jsem létala pro leteckou společnost na Arabském poloostrově, tak jsem letěla s jedním kufrem domů na dovolenou, zavřely se světové hranice a už jsem se nikdy jako letuška nevrátila zpátky.
A vzhledem k tomu, že jsem měla pedagogické vzdělání, můj diplom ležel šuplíku, tak jsem čekala, čekala, vrátí mne, nevrátí mne. A v září jsem si řekla, tak zřejmě mě už nevrátí, no tak co budu dělat? Opráším diplom. Šla jsem učit a v podstatě ta moje cesta potom do ředitelny byla velice rychlá. Ale já jsem oportunistka, já ty příležitosti vždycky vezmu. Vždycky mohu říct, že ne. Takže jsem šla přes funkci zástupkyně až do té ředitelny. Od té doby vedu.
A je třeba něco, co sis do té pozice ředitelky přinesla z té paluby letadla?
Myslím si, že je to takové rychlé nacítění těch lidí, protože jsme létali krátké lety, kde jsme museli na Paříži za hodinu dvacet udělat všechno pro ty cestující. Potom jsem létala i lety třináctihodinové do Austrálie, kde na to všechno máš čas. A v podstatě si myslím, že se umím velice rychle nacítit na potřeby těch lidí, jak jim mohu pomoci a víceméně dělám takový servis pořád a to mě hrozně baví.
To zaměření vaší školy je hodně široké, vlastně mě by asi nenapadlo spojit střední odbornou školu a taneční konzervatoř. Přijde mi to oborově od sebe hodně vzdálené. Jak se jako ředitelka popasováváš s tím, že tam máš spoustu velmi různých lidí?
Mám tam ale taky mám spoustu kvalitních pedagogů, takže já zastávám názor, že ten ředitel nemusí umět všechno. Já zdaleka neumím všechno, já jsem nikdy baletka nebyla, ale mám tam kolegy, kteří to umí, kterým důvěřuji a v podstatě jim dávám podporu v tom, aby ten svůj obor dělali dobře, když já ho neumím. Já jsem lingvistka, angličtinářka, češtinářka, takže tam jim mohu kecat, ale do klasického baletu ne. Ale proto je tam ten tým, je to týmová práce.
Proč jí vyhovuje vést školu jako firmu? Mění se nějak během let uchazeči o studium? Jaký nový obor budou otevírat? Jak velký důraz kladou na propojení školy a praxe? Kdy vznikal nápad na školní charitu a koho díky ní podporují? Poslechněte si celý rozhovor.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
