Zámeckou zahradu v Novém Městě nad Metují hlídá 24 trpaslíků od M. B. Brauna

Trpaslíci v zahradách představují karikatury, říká se jim také putto. V baroku se jednalo o oblíbený artikl, který se objevoval v zahradách evropských šlechtických sídel. A dokonce se postavy často opakovaly. „Trpaslíci“ totiž měli svůj katalog, podle něhož si movitý majitel nechal zhotovit typ sošky v libovolném počtu.

Na počátku 18. století vzniklo v dílně slavného Matyáše Bernarda Brauna na objednávku hraběte Šporka 40 soch. Sošky karikující prohřešky a nectnosti panských úředníků i služebnictva lemovaly rejdiště v Kuksu, ale po velké povodni byly různě rozesety. Až ve 20. letech 20. století, kdy se novoměstský zámek přestavoval na sídlo rodu Bartoňů, objevil sošky Dušan Jurkovič. Pro zámek jich zakoupil 24. Dnes jsou v zahradě kopie, originály jsou k vidění v zámeckém lapidáriu.

Park s kašnou|foto: Jiřina Šmídová

Zahrada Dušana Jurkoviče

Když počátkem 20. století zámek s panstvím získali Bartoňové z Dobenína, pozvali k přestavbě zámku i okolí architekta Dušana Jurkoviče¨, který areál o rozloze asi 2 000 ha rozdělil na několik částí. V horních terasách můžeme spatřit styl renesance – italské květinové záhony, zákoutí, bílé plůtky.

Horní a dolní část zahrady odděloval příkop. Dušan Jurkovič ho překlenul dřevěnou krytou lávkou jako vystřiženou z omalovánky lidové architektury slovenské dědiny. Dřevěný most dlouhý 40 metrů vás ale rázem přenese do Francie. „Male Versaille“ totiž připomínají přísně symetrické záhony, pěšinky, barokní sestřihy dřevin a uprostřed i kašna.

V dostatečně velkém prostoru se našlo místo i pro zásobárnu zámecké kuchyně, tedy zelinářskou a ovocnou zahradu, z níž návštěvník ale vidí jen sad. Mimo architektonických úprav zde Jurkovič navrhnul i vytápěný skleník a vodní systém napájený z řeky Metuje, který sloužil k zavlažování a zásobování kašny a dalších vodních prvků. Veškeré úpravy se realizovaly v letech 1910 až 1911, zahrada je proto poslední založenou formální zámeckou zahradou svého druhu na našem území do konce 20. století.

Soubor soch trpaslíků|foto: Jiřina Šmídová