Židovské komunitě v Dublinu slouží tóra z Brandýsa nad Labem. Památka tamních židů tak žije dál
Židovská obec v Brandýse nad Labem vznikla před pěti sty lety a v době svého největšího rozkvětu byla velmi početná. Lidé židovského vyznání tvořili skoro desetinu obyvatel města. Tragický konec přišel během nacistické okupace Československa. Památka Židů z Brandýsa nad Labem ale žije dál, dokonce až v irském Dublinu.
Hilary Abrahamsonová čte ze starého svitku tóry. Verše sleduje typickým ukazovátkem ve tvaru malé ručky s nataženým ukazováčkem. Svitek, ze kterého čte, sloužil dnes už neexistující židovské komunitě v Brandýse nad Labem.
„Tóru samozřejmě používáme, například během obřadu bar micva nebo při svátcích. Chceme uchovat památku na původní synagogu v Brandýse a komunitu kolem ní. Byť lidi, kterým sloužila, jsme nikdy nepoznali. Dá se říci, že jejich tóra zde žije druhý život,“ říká.
Sto let starý svitek se do Dublinu dostal v září 1965. Rok poté, co britský filantrop Ralph Yablon zakoupil v komunistickém Československu celkem 1563 svitků.
Tóra s pořadovým číslem 373 byla dublinské židovské komunitě zapůjčena. Jednou z podmínek je právě to, že si bude každý rok připomínat památku 143 židovských obyvatel Brandýsa a Kostelce nad Labem, kteří byli mezi 13. a 16. lednem 1943 odvlečeni do Terezína a poté do Osvětimi.
Svědkové zkázy
„Dlouho jsme si mysleli, že tato červená čísla, která jsou na tóře, napsali nacisté,“ ukazuje Hilary. „Dnes ale víme, že je tam umístili sami židé, kteří v Praze dělali katalogizaci. Všechny tóry očíslovali. Věřili, že až vše skončí, bude možné jednotlivé svitky identifikovat a zaslat zase tam, kam patřily.“
Z židovské komunity v Brandýse nad Labem nikdo nepřežil a židovská obec tam po válce ani nebyla obnovena. Zůstal jen rozsáhlý hřbitov a synagoga. Ta sloužila desítky let jako skladiště.
„Měli jsme tóru, ale prakticky nic jsme o ní nevěděli. Rozhodli jsme se, že Českou republiku navštívíme. To bylo asi před deseti lety,“ vypráví Hilary. „Přijeli jsme spolu s lidmi s Holandska, kteří mají také tóru z Československa. Byl to ohromný zážitek, věděli jsme, že synagoga sloužila jako skladiště. Byli jsme okouzleni, jak nádherně je dnes opravená.“
Nebudou zapomenuti
Památku Židů z Brandýsa nepřipomíná jen jejich tóra, ale i modlitební knížky vyskládané na policiích hned u vstupu do dubinské synagogy.
„Naše nové modlitební knížky jsou věnovány jednotlivým lidem, kteří žili v Brandýse a kteří během holocaustu přišli o život,“ říká David Abrahamson.
Beru z police jednu z nich – na předsádce je vlepeno věnování se jménem Marta Hojtašová. Jak se dozvídám později, zahynula ve svých 36 letech v Osvětimi.
Související
-
Bláto jako svědek. V Osvětimi konzervují dětskou obuv a pátrají po osudu rodin
„Nikdo z rodiny nepřežil, zůstala jenom botička.“ Při konzervaci tisíců dětských bot ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi se pracovníkům daří odkrývat osudy některých obětí.
-
Jak se dostal svitek tóry z Ostravy do Londýna?
Svitek tóry ze zničené ostravské synagogy, slouží už čtyřicet let věřícím na londýnském předměstí. Jaký byl její osud?
-
Egyptští židé vymřeli. Svátky Pesach slaví poslední dvě židovky ve stomilionové zemi
Židé slaví své týdenní svátky Pesach. Připomínají si je také dvě Egypťanky. Přesně tolik zůstalo dnes v zemi egyptských židů. Až zemřou, historie židů v Egyptě se uzavře.
