Akademie věd v Praze hostí výstavu k 100. výročí narození chemika Wichterleho

Podle ředitele ústavu makromolekulární chemie Akademie věd České republiky Františka Rypáčka prezentuje osobnost Oty Wichterleho jako mnohotvárnou osobnost.

„On byl výjimečný v řadě směrů, nejen v tom, jak je veřejnosti nejznámější, to jest jako vynálezce měkkých kontaktních čoček a zakladatel Ústavu makromolekulární chemie. Byl i celosvětově uznávaný vědec a jeden z otců zakladatelů makromolekulární chemie jako vědního oboru,“ tvrdí Rypáček a pokračuje:

„Byl velmi výjimečná osobnost i jako občan svými morálními postoji, organizačním talentem, když zakládal Ústav makromolekulární chemie. Je to velmi rozkošatělá a respektovaná osobnost.“

Rypáček znal Wichterleho osobně a vzpomíná na něj jako na člověka s přirozenou autoritou, který měl vždycky naspěch.

„Byl to velmi neformální člověk. Po prvním kontaktu působit na každého jako autorita. Aspoň na mě tak působil a byl jsem svědkem řady situací, kdy se setkal s lidmi, kteří ho viděli poprvé a kteří ztichli a poslouchali, když se pustil do řeči,“ popisuje Rypáček a doplňuje:

„Nepotrpěl si na žádné oficiálnosti, byl velmi aktivní a energický. Vždycky spěchal, málokdy šel jen tak volným krokem, a když se o něco zajímal, okamžitě to na něm bylo vidět a člověka nadchnul.“

Celosvětový úspěch přinesl Wichterlemu objev kontaktních čoček. „Vynálezců a patentů je mnoho. Ale málokterý vynálezce se může pochlubit tím, že se jeho vynález stal tak běžnou součástí každodenního života, jako jsou dnes kontaktní čočky,“ poukazuje Rypáček a dodává:

„Ti, kteří četli jeho vzpomínky, vědí, že vynalezl také alternativní způsob přípravy polyamidů. Tedy nylon, v českém podání silon. Našel jinou cestu než Američané, kterou vyvinul v době, kdy působil ve Zlíně u Bati. Později byl založen celý československý polyamidový průmysl.“