BALVAN

7. říjen 2002

Dnes si popovídáme o hezkém slově balvan. Chtěl jsem říct o hezkém českém slově balvan, ale pravidelní posluchači této rubriky vědí, že s českostí mnoha českých slov, vlastně většiny slov, která všichni denně používáme a pokládáme za česká, to není tak jasné, jak by se zdálo na první pohled. Také s balvanem a jeho abych tak řekl národností je to složité a vlastně hodně nejasné.

Nejprve ale pár vět o významu výrazu balvan. Slovník spisovného jazyka českého říká, že balvan je za prvé velký kámen, za druhé velký kus nějaké hmoty eventuálně velké množství něčeho nepříliš radostného. Takže balvan může být žulový, ale také sněhový nebo masa, může nás tížit balvan samoty, strachu, balvan totalitního režimu, někoho může tížit i balvan hříchu, a když nám spadl balvan ze srdce, zbavili jsme se něčeho svírajícího, překážejícího, tížícího, tísnivého, což všechno je podle slovníku třetí význam slova balvan. A pak je tu ještě čtvrtý význam tohoto výrazu, jak se píše ve slovníku "neohrabaný, těžkopádný člověk". Jednomu našemu poměrně nedávnému premiérovi se říkalo balvan. A teď k té jak jsem říkal národnosti výrazu balvan. Je to slovo všeslovanské, v různých variantách se vyskytuje ve všech slovanských jazycích kromě lužičtiny. V různých jazycích má ale různé významy. Například v polštině je balwan nejen balvan a ťulpas, ale také kláda, mořská vlna, oblak dýmu a pohanský bůžek, ruské bolván zase znamená pařez a také hlupák, bulharské balván je balvan, ale také trám. Pohanské bůžky pojmenovávali slovem vycházejícím z praslovanského blvan nejen v polštině, ale také v ukrajinštině, srbštině, chorvatštině, slovinštině a ruštině. Otázkou je, jak se tohle slovo dostalo k předchůdcům Slovanů. Jiří Rejzek ve svém etymologickém slovníku píše, že: "Vzhledem k struktuře slova se všeobecně soudí na přejímku z Východu, zdroj i původní význam však zůstávají sporné." Totéž jinak říká ve svém dříve vydaném slovníku Václav Machek: "Původ slova je asi v Orientě, jenže přesný pramen nelze dosud udati." Rejzek jako předchůdce našeho balvanu navrhuje turkotatarské balbal, náhrobní kámen, nebo perské pählivan, hrdina, bojovník, které přešlo do kazaštiny v podobách palvan a balvan. Machek pak opatrně soudil, že slovo do Evropy přišlo ve významu lovecká figura, tedy návnada k lovu zvěře vyrobená ze dřeva či z kovu. Švédové těmto návnadám říkali bulván a Lotyši bulvans. Václav Machek cestu z Asie přes Skandinávii k Praslovanům vysvětluje takto: "Je tedy možné, že se asijské slovo přes evropský sever, kde se ustálilo ve významu neživé figury pro lov, dostalo k nám a že ho bylo pak užito jednak posměšně pro neumělé figurky bůžků apod., jednak pro masu materiálu k takovému účelu se hodící nebo připravenou." Tolik o na pohled českém ve skutečnosti však patrně hodně exotickém výrazu balvan.

Dotazy, připomínky a náměty mi můžete psát na novou e-mailovou adresu mnovotny@rozhlas.cz

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka