Bohoslužba Římskokatolické církve ze Svaté hory u Příbrami

Svatá Hora je mariánská svatyně 60 km jihozápadně od Prahy nad městem Příbramí. První kaple zde stála už v polovině 13. století. Důvodem mariánského kultu je gotická soška Panny Marie, jejíž autorství se připisuje prvnímu pražskému arcibiskupu Arnoštu z Pardubic.

Rozkvět tohoto poutního místa začal už v rudolfínské době. Existují důkazy, že tehdy sem přicházeli nejen katolíci, ale i utrakvisté. Jezuité, kteří přišli roku 1647 z Březnice, vtiskli poutnímu areálu dnešní podobu raně barokní architektonické perly. Zasloužili se také o rozvoj poutí, který vyvrcholil roku 1732 korunovací Svatohorské Madony. Od roku 1861 zde působí řád redemptoristů. Jejich péčí bylo zkultivováno především okolí Svaté Hory a vybudována infrastruktura. Roku 1905 byl poutní areál povýšen na papežskou baziliku jako první v tehdejší Rakousko-Uherské monarchii. Svatá Hora je stále živým poutním místem s velkou duchovní a kulturní tradicí i přítomností.