Buštěhrad: Hrad skrytý v domech

Buštěhrad podle knihy Augusta Sedláčka Hrady, zámky a tvrze Království českého:

„Těm, kteří po silnici ze Slaného ke Středoklukům se blíží, poskytuje Buštěhrad přeutěšené podívané. Od této vesnice v pravo (k západu) spatřiti lze nejen zámek Buštěhradský z nového věku pocházející, nýbrž i za ním kus města ježto se po stráni za tím zámkem jako na jesličkách rozkládá. A toto položení na svahu s hořejším rovným prostranstvím, které pak s ostatní rovinou na jižní straně souvisí, nazývá se nyní na „starých zámcích“, a jest místem, kde od věků napřed tvrz a potom hrad, nyní zaniklý, stávaly. Veškeré hradiště zastavěno jest novověkými domky a ty pak nepravidelně stojí, že nelze jinak, než je za jakousi směsici pokládati. Z těch skrovných zbytků, které se po starém hradě zachovaly, nesnadno jest si utvořiti obraz jeho, jak vyhlížel před věky, byť bylo k tomu i dosti pamětí.“

August Sedláček ve své rozsáhlé práci nepřipomínal pouze samotné stavby, ale také jejich počátky a známé majitele:

Buštěhrad - zámek|foto: Adriana Krobová

„Buštěhrad nazýval se, dokud tu hradu nebylo, nýbrž jen tvrz stávala, Buštěvsí, kteréž jméno poukazuje na zakladatele Buška. Nejstarší nám známý držitel Buštěvsi jest František anebo Frána Rokycanský, jenž seděl na hradě Okorá, od roku 1364, odkudž se také pánem z Okoře nazýval a roku 1371 nového faráře do Buštěvsi podával. Nástupce jeho Jan starší z Okoře připomíná se roku 1380 jako patron kostela zdejšího a slove roku 1381 Janem z Buštěvsi. Nedlouho po tom prodal Buštěves. Kupcem byl Hašek z Braškova, po předcích svých z osady kostela zdejšího pocházející, neboť po příkladu děda svého Havla zavázal se roku 1385, že bude dávati ke kostelu Buštěvskému plné desátky ze dvou popluží, která držíval Jan z Okoře.“

První zmínka o vsi Buštěves je sice připisována k roku 1209, ale samotný hrad je stále více záhadou.

Proč? To se dolechnete v příspěvku Adriany Krobové: