Činohra Národního divadla v nové sezóně

27. září 2002

Do 120. sezóny vstupuje Národní divadlo s novým vedením. Jeho prvním činem bylo, že do loga divadla vrátilo národní barvy - červenou a bílou - a českého lva. Obrat k tradičnímu emblému jako by symbolizoval i záměry, které ředitel Daniel Dvořák a umělečtí šéfové jednotlivých souborů ND sledují.

"Národní divadlo bylo založeno jako výraz emancipačních snah našeho národa, jako výraz mladistvé energie české kultury a jejích osobností. Naším úkolem je navázat na tuto ideu a přetvořit ND v moderní evropskou integrující kulturní instituci," řekl osmačtyřicetiletý akademický architekt Daniel Dvořák ve svém projevu k zahájení sezóny. V něm kromě jiného vyhlásil k lednu příštího roku reorganizaci, která by měla upravit proporce mezi výkonnými umělci a servisním aparátem, zvýšit uměleckou konkurenceschopnost divadla a umožnit přesahy jeho scénické produkce k publikační a výtvarné sféře.

Logo

"Národní divadlo by především mělo být skutečně první českou scénou, určovat trendy, inspirovat, vybízet ke srovnání," charakterizoval poslání ND šéf jeho činohry Michal Dočekal. Po zřetelném neúspěchu snah svého předchůdce Josefa Kovalčuka rozvinout v ND postupy, jimiž "autorské divadlo" osmdesátých let udržovalo v nepříznivých politických a společenských podmínkách mravní a umělecký étos divadelního umění, bude muset tento sedmatřicetiletý režisér "léblovské generace" především odstranit nedůvěru mnohých členů souboru vůči soudobé divadelní estetice, která byla v jejich očích devalvována spornými inscenacemi minulého pětiletí. Michalu Dočekalovi by se to mohlo povést: svými režiemi především na scéně Divadla Komedie, jež vedl, totiž prokázal uměleckou potenci, erudici, schopnost zapálit soubor pro svou věc a také smysl pro dramatický aspekt scénického umění - tedy pro to, co "autorskému divadlu" často scházelo a schází. Spolu s dramaturgyní Danielou Ullrichovou, kterou si přivedl z Divadla Komedie, charakterizoval tři hlavní proudy, na něž by se měla činohra ND orientovat: velká klasika, moderní drama, původní texty a projekty. Výmluvný je fakt, že jeho první inscenací v novém postu bude Rostandův Cyrano z Bergeraku v klasickém překladu Jaroslava Vrchlického. V titulní roli budou moci diváci při premiéře 31. října spatřit Davida Prachaře, který za svého Fausta (právě v Dočekalově režii) získal letos Cenu Alfréda Radoka za herecký výkon. (Kromě Prachaře přechází z Divadla Komedie do ND i Saša Rašilov a David Matásek.)

Dalšími tituly této první linie dramaturgického plánu bude Shakespearova tragédie Romeo a Julie (režie Vl.Morávek), Tylovy Krvavé křtiny (režie S.Lavrík) a v obnovené premiéře se na scénu ND opět vrátí Goethův Faust v Krejčově režii. Moderní dramata budou zastoupena komedií Američana Williama Mastrosimoneho Jako naprostý šílenci (režie M.Dočekal) a dvěma hrami anglických autorů: Venkovem Martina Crimpa (režie I.Rajmont) a Psychózou ve 4.48 Sarah Kaneové (režie M.Dočekal). Původní texty zastupuje nová hra Ivy Volánkové Stísněná 22 (režie J.Pokorný) a z projektů přesahujících rámec běžného repertoáru bude v závěru sezóny realizována Bouda: na Ovocném trhu v boudě připomínající svou podobou Boudu historickou se uskuteční minifestival tří současných her, inscenovaných režiséry nejmladší generace.

Logo

Přiblížení naší první scény soudobému světovému divadlu se ovšem nemá odehrávat jen v rovině dramaturgické, ale také inscenační: v soudobé době například vedení činohry vyjednává se třemi významnými evropskými režiséry jejich hostování v Praze. Je mezi nimi i Christoph Marthaler, který si díky svým inscenacím zařazeným do každoročně pořádaného festivalu Německé divadlo v Praze získal u nás stejné renomé, jaké má ve Švýcarsku a v Německu.

autor: Bronislav Pražan
Spustit audio

Více z pořadu