ČR může v zimě zasáhnout chřipková pandemie

Chřipka je podle lékařů závažné onemocnění vyžadující důslednou prevenci. Chřipkové viry sužují lidstvo od nepaměti a vždy vyvolávaly velké epidemie. Dosud největší pandemie (epidemie postihující celou planetu), tzv. "španělská chřipka", si v roce 1918 vyžádala 15 až 20 miliónů obětí na celém světě. Epidemie menšího rozsahu se od té doby vracejí každoročně, závažnější pandemie jednou za 10 až 20 let. Odborníci konstatují: "I přes to, že existuje proti této infekční chorobě spolehlivá možnost ochrany - včasné očkování, jsou vakcíny proti chřipce jedním z nejméně používaných druhů očkování". Důvody tohoto rozporu se pokusíme ukázat dále.

Logo|foto:Český rozhlas

Chřipka a nemoci z nachlazení Nejprve je nutno od chřipky odlišit "prosté" záněty horních cest dýchacích, tzv. nemoci z nachlazení. Ty se projevují nepříjemnými, ale zpravidla ne nebezpečnými příznaky, jako jsou bolest v krku, rýma, kašel, často i 2-3 dny trvající zvýšená teplota. Léčba je symptomatická, spočívá v mírnění příznaků nemoci (analgetika-antipyretika, léky proti bolesti, snižující zároveň teplotu), dodržení klidu na lůžku. Průběh je obvykle bez komplikací, zřídka je nutné nasadit antibiotika. ?Pravá? chřipka je proti tomu provázena vysokou horečkou, bolestmi hlavy, svalů a kloubů, značnou únavou, malátností a nechutenstvím. Akutní fáze zpravidla odezní po 5 - 7 dnech, v relativně vysokém procentu (10-20%) na ni však může navázat bakteriální infekce. Ta velmi často vede k zánětu průdušek (bronchitis), zápalu plic (pneumonie), někdy dochází i k zánětu pohrudnice (pleuritis) nebo zánětu srdečního svalu (myokarditis). Statisticky bylo zjištěno, že přibližně 140 osob z každého milionu obyvatel každoročně na chřipku zemře a více než 1600 osob z každého milionu je ze stejného důvodu hospitalizováno. Virus se stále mění Na rozdíl od většiny původců ostatních infekčních chorob prochází virus chřipky neustálými změnami svých povrchových struktur, které jsou odpovědné za schopnost viru proniknout do hostitelského organismu. To znamená, že virus, který způsobil epidemii chřipky jeden rok, není zcela totožný s virem chřipky, který postihne populaci v roce příštím. Proto se k výrobě očkovací látky používá každý rok vždy aktuální kmen viru, z čehož vyplývá, že na rozdíl od jiných očkování, která stačí absolvovat jednou za život, je pro dostatečnou ochranu proti chřipce nutné nechat se očkovat každý rok znovu. Světová zdravotnická organizace (World Health Organization, WHO) zřídila po celém světě referenční laboratoře, které mají za úkol shromažďovat veškeré informace o aktivitě chřipky, aby bylo možné předvídat původce chřipkových epidemií v nadcházejícím období. Těmito poznatky se řídí i výrobci vakcín při výrobě očkovacích látek pro příští zimu. Antigenní složení vakcín (kmeny virů, ze kterých se vychází při výrobě), je proto u všech různých výrobců stejné, výroba se však liší svým technologickým postupem. Možné příčiny velmi malého rozšíření očkování Příčin je hned několik: v prvé řadě je to neochota lidí podstupovat každoročně mírně bolestivý zákrok, jakým očkování je, dále malá informovanost o výhodách očkování a malá propagace očkování, jak ze strany výrobců vakcín, tak ze strany lékařů a médií. Svou roli určitě hraje i to, že pro dostatečnou ochranu je nutné opakovat očkování každý rok. Nezasvěceného hned napadají otázky typu "s tím očkováním musí být něco v nepořádku" nebo "účinnost vakcíny bude asi velmi nízká, když je třeba přeočkovávat znovu a znovu?". V neposlední řadě je to i fakt, že kromě rizikových skupin pacientů, kterým očkování hradí stát, si zájemce vakcínu i aplikaci platí sám. Přitom cena vakcíny je poměrně nízká - okolo 160,- Kč. K nedůvěře v očkování rovněž může přispívat skutečnost, že vakcína nechrání proti běžným virovým zánětům horních cest dýchacích (odlišení od chřipky viz výše), které vyvolávají jiné viry. Tyto záněty horních cest dýchacích pak laik za "chřipku" běžně zamění, i když se o chřipku vůbec nejedná. Fakta ale hovoří jasně: v nedávné analýze několika desítek studií, které sledovaly účinnost vakcín (schopnost navodit v dostatečném množství tvorbu protilátek), byla zjištěna účinnost v ochraně proti chřipce v rozmezí 70 - 90 %. Očkování tedy neznamená stoprocentní ochranu proti chřipce, pravděpodobnost onemocnění je však výrazně nižší. Rizikové skupiny populace Skupina osob s vysokým rizikem nákazy ? Osoby s chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév a ledvin nebo diabetem. Osoby umístěné v LDN, domovech pro seniory a ústavech sociální péče. Kromě uvedených onemocnění, kde je nejvyšší riziko při nákaze chřipkou dáno již předem oslabeným terénem toho kterého orgánu, jsou dále více ohroženi infekcí: - starší lidé nad 65 let - lidé přicházející více do kontaktu s jinými lidmi - zaměstnanci ve zdravotnictví, školství, armádě a policii, dopravě, úředníci, zaměstnanci bank, pošt a dalších veřejných institucí. Závěr Chřipka je závažné virové onemocnění. Vzhledem k prozatím malému rozšíření účinných léků je nejvýznamnější ochranou proti chřipce prevence očkováním. Vakcíny proti chřipce jsou dostupné od konce 30. let dvacátého století. Velké množství studií potvrdilo jejich účinnost a bezpečnost. I přes tento fakt bylo zjištěno, že chřipkové vakcíny jsou ze všech typů očkovacích látek prakticky nejméně používané. Díky tomuto paradoxu - snadné dostupnosti účinných a dobře tolerovaných vakcín na jedné straně a jejich velice nízkému rozšíření v praxi na straně druhé - umírá každoročně mnoho lidí zbytečně. Profesor S. G. Baum říká: "Je s podivem, že děláme tak málo pro to, abychom předešli chřipkovým epidemiím, které již v minulosti připravily o život milióny lidí a které si mohou i v budoucnosti vyžádat zbytečně mnoho dalších lidských životů: mnohem více životů, než např. onemocnění AIDS od 80. let až do dnešního dne."

Víte, že chřipka je jednou z nejnakažlivějších nemocí vůbec? Během zatím nejhorší známé epidemie tzv. Španělské chřipky v roce 1918 onemocněla celá čtvrtina obyvatel Země! - během výše uvedené Španělské chřipky zemřelo 2x více lidí než bylo padlých v první světové válce- virus chřipky se může šířit díky rozvinutému cestovnímu ruchu dnes daleko rychleji, než v minulosti. - chřipka může být smrtelné onemocnění. V některých případech končí úmrtím už v prvních dnech! - část pacientů umírá i později na komplikace chřipky, zejména na zápal plic. - komplikace chřipky ohrožují život zejména starších lidí a osob oslabených jinou nemocí. - i když nekomplikované onemocnění chřipkou trvá asi týden, cítí se člověk unavený a slabý ještě řadu týdnů, než se dostane do své obvyklé kondice. - ani v dnešní době nejsou běžně dostupné léky proti chřipce. - jediné, čím je možné chřipce spolehlivě předcházet, je včasné očkování. - očkování moderními vakcínami proti chřipce je prakticky bezbolestné a téměř bez komplikací. - vakcína proti chřipce je oproti jiným očkovacím látkám velmi levná a stojí jen kolem 160,- Kč. - protože během poslední zimy epidemie chřipky v České republice neproběhla, je letos populace ochuzena o část protilátek. Až přijde epidemie chřipky v nadcházející zimě, budou lidé vůči viru daleko vnímavější a bezbrannější než v předchozích letech. - právě říjen a listopad jsou nejvhodnější měsíce pro očkování proti chřipce.

Logo|foto:Český rozhlas

Chřipka je závažné respirační onemocnění postihující celou vnímavou populaci. Její výskyt je datován již od středověku, kdy její výskyt nebyl vzhledem k nízkému počtu obyvatel a problémům s cestováním tak častý. Nicméně tzv. ?morové rány? mohly být způsobovány i chřipkovými viry. Novodobá historie výskytu je moderována a i pokroky ve virologické diagnostice upřesňují diagnostiku skutečné chřipky, nikoliv jiných viróz, které jsou často lékaři i laiky za chřipku vydávány. Pro chřipku je typický náhlý epidemický výskyt, který postihuje děti i dospělé, někdy i etapově. Postihuje celé kolektivy, vesnice a města, všichni mají stejné potíže. Typický je náhlý začátek, 18-48hodin po nákaze, s prudkým vzestupem teplot 38-41° C, zimnice, malátnost, bolest kloubů a svalů, výrazná bolest hlavy a suchý dráždivý kašel. Zásadně se v této fázi neobjevuje rýma! Může probíhat nekomplikovaně, ale u dětí a starých osob se objevují komplikace, ať jde o akutní stenozující laryngobronchitis u dětí, často i se střevními potížemi, nebo u starších jde o pneumonie, záněty průdušek.Ty vyvolávají dýchací potíže, může dojít k otoku plic a zhoršení oběhových funkcí. Na následné bakteriální záněty plic a oběhové komplikace starší nemocní i umírají. Může jít i o postižení srdečního svalu či postižení mozku virem. Často jsou i poruchy krevní srážlivosti. Nejde tedy u dětí a zvláště u starších nemocných o banální onemocnění. Situaci komplikuje především proměnlivost virů, především typu A, který je zodpovědný za epidemie a pandemie.Zvláště pandemie, které jsou v minulém století dokumentovány, měly za následek milióny mrtvých v roce 1918 jako ?Španělská chřipka?, tisíce jako tzv. Singapurská nebo honkongská chřipka. Běžná proměnlivost virových obalů - drift je v podstatě každoroční, proto jako základní princip boje proti chřipce je očkování. Laici, často i méně vzdělaní lékaři, očkování podceňují, obavy nemají z komplikací po očkování, nebo z neúčinnosti, ale z prostého vpichu. To je celoevropská zkušenost! Sdělení, že jsem se nechal očkovat a stejně jsem chřipku dostal, svědčí jen o tom, že šlo o jinou nákazu, jiný respirační virus, protože období jak podzimní, tak i zimní, virům přeje. Jde o globalizační problém rychlého cestování, shromažďování osob při společenských akcích, zanedbávání principů osobní hygieny. Diagnostika, zda jde opravdu o virus chřipky, se provádí pouze principiálně z vybraných nemocných, pro potvrzení epidemie, protože doba od odběru k výsledku je delší než trvání nekomplikovaného onemocnění. Druhým principem boje proti chřipce je podávání skutečně účinných léků jak preventivně, tak pro zkrácení nemoci a omezení komplikací. Jde o léky protivirové známé jako Amantadin (je používán dosud jako lék proti Parkinsonově nemoci), Rimantadin (Maridin), Zanamavir (Relenza), Oseltamivir (Tamiflu).Tyto léky jsou postupně u nás registrovány, částečně hrazeny zdravotními pojišťovnami. Je třeba zdůraznit, že antibiotika nejsou v žádném případě léky proti chřipce ani jiné virové nákaze, přesto jsou pacienty vyžadovány a někteří lékaři je bohužel pacientům stále předepisují.Vzniká tak pouze nežádoucí rezistence v celé populaci! Antibiotika mají smysl teprve při komplikacích, které způsobily bakterie.V prvé fázi se požívají léky proti kašli, proti produkci hlenu, je nutná podpora oběhu a dýchání u chronicky nemocných. Protiepidemická opatření, která mohou vést až k uzavírání škol, nemocnic a pracovišť, zákazy divadelních a filmových představení, zákazy shromažďování osob, jsou používána zvláště u pandemického výskytu, tedy výskytu zcela nového kmene viru, proti kterému nemá nikdo na světě protilátky a předpokládá se onemocnění všeho obyvatelstva. Tento shift očekáváme již několik let, mediálně známé situace odstraňování celých slepičích chovů v Hong Kongu je pouhou předzvěstí.Virus v nové podobě totiž vzniká v jakési interakci mezi člověkem ptákem a vepřem a moderní dopravou nebo tahy ptáků se šíří po světě. Pochopitelně i proti tomuto novému viru se budeme bránit vakcinací, problémem však bude včasnost výroby a rychlost aplikace pro celou populaci. I zde budou hrát velkou roli již zmíněné protivirové léky masově podávané, případně dohromady s vakcinací. Česká republika má proto jako některé evropské státy připraven tzv. Pandemický plán, kde jsou podrobně jednotlivé principy prevence a léčby připraveny, jsou připraveny úkoly pro státní správu a samosprávu, lékaře lékárníky a celé nemocnice. Na závěr je možno jen zdůraznit, že chřipka není lehké onemocnění, často je smrtelné a bránit se může každý očkováním. Chronicky nemocní a pacienti v domovech důchodců a LDN ho mají hrazeno státem, pro tyto osoby je dokonce povinné.