Hrad, kde nevydržel ani poustevník
Křivoklátské lesy skrývají nejedno zajímavé místo. V dnešním zastavení s profesorem Tomášem Durdíkem odkryjeme další z nich. Ovšem tentokrát tak trochu z dálky, protože zřícenina hradu Jivno je uzavřena v Lánské oboře nad Klíčavskou přehradou. Dnešní fotogalerie se tak stane takovým malým vánočním dárkem z míst, kam není snadné se dostat.
Jak viděl Jivno August Sedláček na konci 19. století? Pokud zalistujeme jeho knihou Hrady, zámky a tvrze království Českého, pak se velmi rychle můžete dočíst:
"Při samém Zbečně ústí potok Kličava, přicházející od severu, odkud se vine klikatým a hlubokým údolím. Čásť lesů, které k němu na levém břehu přiléhají, nazývá se nyní Hyvna (totiž Jivna) a k nim přiléhá za potokem od Pusté dobré tekoucím položení řečené na Zakopané. V tomto lese spatřují se nepatrné již zříceniny hradu Jivna. Tento stával na konci ostrohu, který se táhne k údolí Kličavskému. Zakladatel totiž volil si místo takové, které mělo na třech stranách strmý spád a na čtvrté s výšinou sousední skrze nevelmi širokou ostrožnu souviselo. Kde jest ostrožna úzká, překopána byla příkopem, přes nějž zase v době novější pro pohodlné přecházení nasypali násep. Asi v těch místech, kde přiléhá násep k hradišti, bývala brána, což lze ještě snadno poznati odtud, že se vlevo od příchozího hradba končí."
Pozůstatky Jivna jsou k vidění do dnešních dní, ale dosattel informací o něm nemáme.
Málo materiálů o vzniku a osudech hradu Jivno měl k dispozici také August Sedláček: "O osudech Jivna nám skorem nic známo není. Odtud, že stálo na panství Křivoklátském uprostřed jeho lesů, soudíme, že bylo Jivno hradem královským. Pouze domněnku můžeme o něm vyslovovati. V letech 1240 - 1245 vydány jsou některé listy na Hrádku novém, současně asi 1245 - 1260 činí se zmínka o Hrádku starém, na němž králové přebývali. Má-li se hledati poloha těchto hradův, musí se přihlížeti ke krajině, kde králové tehda s oblibou přebývali, a tuť se nám zdá býti na prvním místě krajina Křivoklátská Vácslavovi I. nad jiné (podle výslovných svědectví) milá. To se i stvrzuje tím, že Vácslav roku 1245 dne osmého a dvacátého pátého dubna listy na Hrádku starém, ale v témže měsíci také na Hrádku Křivoklátě vydával. To činí pravděpodobným, že se jeden z těch hrádků v okolí Křivoklátském nacházel. Kromě Křivoklátu měli tu králové sídla na Týřově a Nižburku. Jestli na příklad by se jedním z Hrádků vyrozumíval Nižburk, svědčilo by o tom, že se hradu tomuto česky a prostě říkalo Hrádek, a pak by druhý Hrádek dopadal na Jivno. Nižburk by byl Novým a tento Starým. Starý hrádek byl pak jen takový hrad, jenž nebyl opraven, nýbrž jsa snad několik let před tím vystavěn, opravy nepotřeboval."
Jak to tedy s hradem Jivno v dějinách bylo? Své může napovědět samotné místo, kde jsou dodnes patrné zbytky malé kaple. Kdysi ji obýval poustevník, ale i na něj bylo místo příliš pusté, jak připomíná také profesor Durdík.
Snad každý hrad, nebo i jeho pozůstatky opřádají rozličné legendy.
Brzy se tak i opuštěné Jivno stalo místem, kde jsou uloženy velké poklady hlídané nejrůznějšími strašidly. Touha po rychle nabytém majetku se nám ovšem někdy dokázala vepsat do reálných dějin. Tak je tomu i v případě Jivna, jak připomíná i August Sedláček.
"Královská komora povolila žádosť Jana Žďárského ze Žďáru tak, aby na své útraty na pustém zámku kopal, zdi staré rozmetal a z pokladu, který by nalezl, polovici sobě ponechal. Co se prvních dvou výminek dotýče, dokazují rozmetané rozvaliny hradu Jivna, že se Žďárský namáhal seč mohl, ale že poklady tu nebyly, ani halířku nenalezl. Když bylo panství Křivoklátské roku 1685 k dědictví zpupnému prodáno, posledně ještě se vepsal hrad náš do trhové listiny na to vydané, a čteme tam pusté hrady Týřov, Jenčov a Jivno. To jest poslední zpráva o hlučném kdysi, ale historicky chudém hradě Jivně."
Připojme také pohled archeologa na hradní poklady...
Jivno není hrad, na který je možné se jít podívat. Je skrytý v Lánské oboře za ostnatým drátem. Přesto si s profesorem Tomášem Durdíkem můžeme tento hrad připomenout na místě jen malý kousek vzdáleném.
V našem příštím putování po stopách dávných středověkých hradů a tvrzí společně s profesorem Tomášem Durdíkem otevřeme kapitolu hradů od K. Postupně odkryjeme tajemství šesti z nich. Jako první přijde na řadu Kácov.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Kelímková kauza z Majálesu. Zaútočili zloději, kteří přišli pro velké peníze, tvrdí pořadatel Šamánek
-
Toto je důchodová reforma, o které desítky let mluvíme. Systém bude udržitelnější, míní ekonom
-
Senátor: Pokud dáte Putinovi Ukrajinu, nezastaví se. A půjde i o Tchaj-wan, protože Čína sleduje, co uděláme
-
Fico se chce zbavit ‚politických mimovládek‘. Zákon by slovenské vládě umožnil rušit nevládní organizace
