Kombinace štěstí, radosti, hrdosti, vděčnosti a naprostého šoku, říká Ewa Farna o písni s Dua Lipou

30. květen 2025 07:47

Zpěvačka Ewa Farna ve středu zazpívala v Praze českou píseň Na ostří nože se světovou superstar Dua Lipou. Nápad přitom vzešel od britské popové hvězdy. „Podle mě je potřeba pro takové chvíle a takové pocity najít nebo zařadit do slovníku úplně nové slovo,“ popisuje své dojmy v exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas Farna.

Už jste se stihla vzpamatovat z toho včerejšího večera, vstřebat všechny pocity a uvědomit si to, že jste stála na jednom pódiu s takovou zahraniční hvězdou, která ještě ke všemu zpívala váš song?

Řeknu to takhle, nestihla jsem se vzpamatovat ani z toho prvního večera, kdy zpívala písničku na pódiu a já ji poslouchala v publiku, natož z toho druhého večera, kde mi nabídla si to zazpívat přímo s ní.

Určitě to budu trávit hodně dlouho. Je to velké sousto, je to naprosto ohromující, cítím strašně moc pocitů. Dnes ráno jsem měla rozhovor v angličtině pro BBC. Říkala jsem, že je podle mě potřeba pro takové chvíle a takové pocity najít nebo zařadit do slovníku úplně nové slovo. Je to kombinace štěstí, radosti, hrdosti, vděčnosti a naprostého šoku.

S Dua Lipou jste na druhém koncertu zpívala Na ostří nože. Na tom prvním, jak jste říkala, jste byla v hledišti a sdílela jste na sítích, jak jste tomu nemohla uvěřit. Co se vlastně dělo ten večer po tom prvním koncertu? Dejte nám trochu nahlédnout do toho zákulisí.

Myslím si, že je důležité říct, že člověk někdy nemá mávnout rukou nad nějakou příležitostí a zkusit ji chytit za pačesy. Váhala jsem, ale napsala jsem svému manažerovi, jestli by se nezkusil – tím, že jsem už měla dva koncerty v O2 areně – přes vedení nějak dostat k tomu managementu, že bychom se jenom potkaly, že bych jí třeba potřásla rukou a poděkovala, že tu písničku zazpívala, že to pro mě hrozně moc znamená a že je to velká věc.

A to se povedlo zařídit, takže jsem šla se svojí kamarádkou Terezou Rambou do zákulisí, potkaly jsme se. A když jsem se jí zeptala, jestli by jí nevadilo si udělat fotku, tak se zeptala, co dělám zítra a jestli budu na druhém koncertě. Říkám, že jsem to neměla v plánu, ale samozřejmě můžu být. A ona v ten moment řekla, že jestli si tu písničku nezazpíváme spolu, a tím pádem i fotku si uděláme druhý den.

Čtěte také

Stála jsem jako opařená, chytala jsem se tam zdí a věšáků, které kolem mě byly, a moje kamarádka za mě začala křičet: „Yes, yes.“ Ona to snesla úplně v pohodě, jako herečka to uhrála fantasticky.

Byly jsme naprosto v šoku, odcházely jsme a já jsem tomu opravdu nevěřila do momentu, než jsem v ten druhý večer vkročila na pódium. Říkala jsem si, že se to ještě může na čemkoliv zrušit, nepovést, že se jim to nebude líbit, že uděláme něco špatně, takže jsem to nechtěla zakřiknout. Mělo to být tajné, ale už od večera jsem věděla, že to k tomu tíhne, že se to opravdu stane a zazpíváme spolu moji písničku.

Měly jste spolu nějakou zkoušku? Nebo jste to daly napoprvé?

Měla jsem dvakrát s kapelou zkoušku, a poté se připojila i Dua Lipa a měly jsme spolu zvukovou zkoušku. I tohle byl neuvěřitelný zážitek.

Pořád jsem jí koukala do očí a ona koukala mně do očí. A já si jenom říkala: „Ewo, pamatuj si to. Tohle jsou věci, které se stávají jednou za život, jestli vůbec.“

Dua Lipa na svých koncertech po Evropě zpívá, jak už jste říkala, velké songy místních umělců, většinou to jsou písně v angličtině, ale u vás se naučila vaši písničku v češtině Na ostří nože. Ptala jste se jí, jak se ten song učila?

Dělala jsem si na zvukové zkoušce legraci, že mi najednou na Spotify šla čísla u té písničky nějak nahoru a že už chápu, proč to bylo, že to Dua Lipa asi poslouchala tisíckrát, než se to naučila. Tak se tomu zasmáli.

Myslím, že čeština je těžký jazyk. I pro mě. Navíc tento text je napsaný tak, že je docela těžký vyslovit i pro mě v češtině, natož pro ni. A když to začala zpívat, tak říkám, že dá jednu sloku nebo fakt kousíček. A ona se to naučila opravdu celé.

Myslím si, že se vůbec nemá za co stydět. Dala to fantasticky. Foneticky tam měla text a já si to na památku vytisknu, když jsem ve tři ráno dostala mail s rozdělením textu, kde bylo foneticky napsané to, co jsem před 10 lety psala s kolegy, rozdělené na Dua a Ewa, kdo co zpívá. To je velká čest.

autor: Jiří Štefl

Mohlo by vás zajímat