Lichtenštejnský dům představuje historii rodu i slavné stavby Lednicko-valtického areálu

10. únor 2014

Ve výrazné bílo-žluté historické budově vedle břeclavské synagogy najdou příchozí nejen informační centrum a vinotéku, ale zejména takzvaný Lichtenštejnský dům, který se snaží představit rod, jehož jméno vetklo město do názvu budovy.

Dominantou expozice jsou do nejmenších detailů propracované miniatury staveb Lednicko-valtického areálu. „Ten totiž zabírá nejen katastr Lednice a Valtic, ale zasahuje až do břeclavského katastru,“ vysvětlila ředitelka Městského muzea a galerie Břeclav Alena Káňová.

Budova dnešního Lichtenštejnského domu byla postavena v 80. letech 19. století jako židovská obecná škola. „Byla součástí židovského ghetta, které ve své době zabíralo část náměstí a některé přilehlé ulice,“ dodala ředitelka muzea.

Od židovské školy k lednickému Minaretu

Dům byl využíván převážně jako škola i v dalších letech, od roku 1995 do 2007 zde sídlilo Městské muzeum a galerie Břeclav. Od května 2009 slouží stavba jako Lichtenštejnský dům. Jeho slavnostní otevření proběhlo za účasti prince Wolfganga z Lichtenštejna, který se stal jeho čestným patronem.

Lichtenštejnský dům v Břeclavi

Výstavní prostory slouží nejen jako zdroj historických informací, ale i jako inspirace k výletům k méně známým památkám Lednicko-valtického areálu. I u těch nejznámějších staveb pak může břeclavská expozice nabídnout pohled z nezvyklých úhlů.

Mezi miniaturami samozřejmě nechybí model zámku v Lednici. Pod jednou střechou si ale mohou návštěvníci prohlédnout také například zmenšeninu lednického Minaretu, zámečku Belveder, poštorenského kostela anebo valtické kolonády Reistna. Lichtenštejnský dům je přístupný celoročně od úterý do neděle vždy od 10 do 17 hodin.


Zvětšit mapu

autor: hon
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.