Obliba české vlády

Host (Jan Hartl): Vláda se těší podpoře sedmdesáti pěti procent obyvatel, což je číslo dosud nebývalé v celé historii měření od roku 1993. ukazuje se, že Vladimír Špidla má slušnou podporu veřejnosti a že v době povodní tato vláda prokázala viditelnou akceschopnost a to naši občané ocení. Občané vždycky ocení, když vláda dovede se zorientovat v praktických problémech a přispět k jejich řešení a to bych řekl, že dohromady Vladimírovi Špidlovi dává velmi dobré východisko ke všem politickým jednání v současné době. Je otázka, jak tuto možnost využije.

Redaktor (Jana Blažková): Vzpomenete si, jak to bylo před pěti lety? Zda po tehdejších povodních na Moravě rovněž vzrostla podpora kabinet?

Host (Jan Hartl): To bylo velmi zajímavé, v roce 1997 padala velmi strmě dolů podpora vlády Václava Klause a povodně také zafungovaly pozitivně. Já se domnívám, že kdyby nebylo povodní v roce 1997, propad popularity vlády a vůbec nedůvěra v politiky a politickou scénu obecně by dosáhla tak nízkých poloh, že by to představovalo bývalo asi nezbytnost nějakého hlubšího politického konfliktu nebo politického propadu. Takže v tom poklesu důvěry ve vládu v roce 1997 povodně také pomohly, i když zdaleka ne tak výrazně, jako v letošním roce.

Redaktor (Jana Blažková): Zastavme se právě ještě u toho letošního průzkumu. Je tam záznam, že u lidí, postižených záplavami se vláda těší přízni o deset procent nižší. Proč?

Host (Jan Hartl): Tak samozřejmě lidé, kteří jsou postiženi, vnímají tu situaci věcně se znalostí konkrétních faktů a mnohdy to je tak, že oni oceňují více tu bezprostřední pomoc okolí, které znají. Ta vládní pomoc je vzdálená a proto je jejich hodnocení celkem logicky nižší než u lidí, kteří vládu hodnotí takříkajíc jenom z doslechu a z toho, co se napíše v médiích. Ale je potřeba říci, že i u té skupiny lidí bezprostředně postižených povodněmi je to hodnocení pozitivní a velmi vysoké.

Redaktor (Jana Blažková): Vláda se tedy po srpnových povodních těší mimořádné oblibě obyvatel. To se však může poměrně rychle změnit a to v případě, že pomoc postiženým regionům nebude dost rychlá a účinná. Hejtmany minulý týden rozhořčilo, že vláda vrátila ministrovi pro místní rozvoj Pavlu Němcovi návrh strategie obnovy krajů postižených záplavami k přepracování. Stalo se. A tak v pondělí kabinet konečně hlasoval, ovšem u značně zeštíhleném a seškrtaném návrhu. Čtyři povodněmi nejhůře postižené kraje, Plzeňský, Jihočeský, Ústecký a Středočeský dostanou ze státního rozpočtu jen tři sta padesát milionů korun. Kraje přitom škody odhadují na desítky miliard. Na podrobnosti jsem se zeptala mluvčího ministra pro místní rozvoj Petra Dymuna.

Host (Petr Dymun): Na základě požadavků Ministerstva financí jsme museli částku snížit, nejspíše z důvodu napjatosti nynějšího státního rozpočtu.

Redaktor (Jana Blažková): Pro představu posluchačů, z kolik na kolik jste snižovali?

Host (Petr Dymun): Tuším, že to bylo něco okolo padesáti procent.

Redaktor (Jana Blažková): Takže zhruba na polovinu. Vláda tak rozdělila pouze tři sta padesát milionů korun. Kam ty peníze půjdou?

Host (Petr Dymun): Půjdou na obnovu infrastruktury a další akce, které je nutno, aby se zafinancovaly vzhledem k obnovení základních činností v těch daných krajích. Pro Plzeňský kraj je navrhováno podle té upravené verze třicet jedna milionů korun, pro Ústecký kraj padesát devět milionů korun, pro Jihočeský kraj je to sto padesát milionů korun a pro Středočeský kraj je to šedesát milionů korun.

Redaktor (Jana Blažková): Hejtmani, kteří se to dozvěděli, vládu kritizují za to, že je to právě málo. Škody v těchto krajích jsou odhadovány na desítky miliard. Jak jim budete odpovídat?

Host (Petr Dymun): Co se týče nás, tak my jsme navrhovali částky vyšší, jak říkám, naše stanovisko bylo původně jiné, na vyšší plnění. Ta odpověď je spíše na Ministerstvu financí. My se samozřejmě budeme snažit ve spolupráci s Ministerstvem financí nalézt co nejrychleji prostředky, které kraje žádají. Jednou z možností je půjčka od Evropské investiční banky.

Redaktor (Jana Blažková): Pro kraje, postižené povodněmi, je tak schválený návrh jednoznačným zklamáním. Do čela kritiků vlády se postavil středočeský hejtman Petr Bendl z ODS. Zeptala jsem se ho, kolik tedy jeho kraj od státu dostane?

Host (Petr Bendl): Našemu kraji vláda přiřkla šedesát milionů korun.

Redaktor (Jana Blažková): To je poměrně málo, já připomenu, že vy odhadujete škody zhruba tuším na jedenáct miliard korun. Co si o tom všem myslíte?

Host (Petr Bendl): Tak krátce, nemáme schopnou vládu. Máme vládu, která nejenom že není schopna rychle rozhodovat, ale ke všemu není schopná najít dostatek finančních prostředků na to, aby řešila tu situaci v České republice dostatečně.

Redaktor (Jana Blažková): Těch šedesát milionů korun, které vám budou přiděleny, použijete na jaké účely?

Host (Petr Bendl): My je samozřejmě použijeme na obnovu infrastruktury, na obnovu rozvoje území a naštěstí jsme měli dostatečně akceschopné zastupitelstvo a my jsme dokázali sehnat téměř sto šedesát milionů korun, které přidáme k těm šedesáti od vlády a budeme se snažit ty finance efektivně využít. Pro nás je to velká motivace, prokázat, že jsme lepší, než vláda, kterou Česká republika v tuto chvíli má.