Pod Karlovým mostem probíhá výměna rozpadlých ledolamů

„Pilíře jsou podle našich průzkumů v dobrém stavu, stav ledolamů stojících před nimi se ale v posledních letech rychle zhoršoval,“ uvedl již dříve Jozef Sinčák, generální ředitel Technické správy komunikací, která má výměnu na starosti.

Správa chce podle Sinčáka napravit stav ledolamů ještě před zahájením oprav oblouků slavného mostu. Rekonstrukce má podle dřívějších informací trvat asi 20 let a náklady na jeden oblouk mají být několik desítek milionů korun.

Stávající ledolamy slouží již od roku 2004. A Karlův most je jediným z pražských mostů, u kterého se používají.

Ledolamy budou stejně jako ty předchozí z dubového dřeva. Posledně dříví město nechalo dovézt z Francie, nyní bude z polesí Moravský Krumlov a okolí Strážnice. Dřevo zpracovala a zajistila pila v Kamenném Přívozu u Prahy ve spolupráci s Výzkumným a vývojovým ústavem dřevařským a Projektovým ateliérem pro architekturu a pozemní stavby.

Stavbu mostu zahájil 9. července 1357 na popud Karla IV. kamenický mistr Otlín, který získal zkušenosti na stavbě staršího kamenného mostu v Roudnici nad Labem.

Zakladatelem Karlova mostu nebyl Petr Parléř, jak se traduje. Tomu bylo 23 let a nemohl na své jméno právo stavět žádnou stavbu. Parléř stavbu převzal až po Otlínově smrti. Tehdy Kamenný, dnes Karlův most, byl založen v místě strženého Juditina. Stál na kulatých kamenech podobných mlýnským kamenům. Lícní kvádrové zdivo bylo z pískovce, jádro z lámané petřínské opuky zalévané maltou.

Po opravách se všechny původní kameny ukládají pro budoucí využití. Ve skladu na Šutce jsou zatím ty z opravy zábradlí, je jich asi 500.

Dřevo na nové ledolamy u Karlova mostu pochází z polesí Moravský Krumlov a okolí Strážnice|foto: Zakládání staveb,Technická správa komunikací