Svědek zatím spíše mlčící
Svědek minulosti, který má co říci, jen jsme ještě neměli možnost poslouchat. Tak vidí profesor Tomáš Durdík z Archeologického ústavu AVČR hrad Kazín. I přesto, že se nevydáme daleko od Prahy, zjistíme, že o tomto místě víme velmi málo.
Samo jméno - Kazín - totiž neexistuje z historického hlediska tak dlouho. A také August Sedláček, z jehož knížky si v každém setkávání citujeme, toto místo dokonce považoval za pozůstatky zříceniny úplně jiné. Podle něj šlo totiž o Bluk.
"Asi pět čtvrtí hodiny jihozápadně od Zbraslavě, mezi vesnicemi Černošici, Lipany a Mokropsy, tam, kde Berounka k východu tekoucí se ohýbá a k Černošicům na severní stranu se odchyluje, přestávají na pravém břehu vysoké a skalnaté břehy a začíná úrodná rovinka, na níže leží vesnice Černošice a Lipany. Na konci dotčeného vysokého pohoří, které se tuším Humenská nazývá, jest skalnatý ostroh, obyčejně Hrádek řečený, kterýž jest k jižní straně od hor hlubokýma strmým výmolem odloučen. Volnější svah severní zpevněn byl příkopem a valem posud neporušeným, a k západní straně k řece byl spád ostrohu dosti příkrý, ale nyní jest v dolejší části strmý jako stěna, poněvadž tu kámen vylámán. Na straně tohoto lomu jest tabule s nápisem Kazín, patrná i tomu, kdo na protějším břehu po dráze západní jede."
A jak nutno připomenout - lokalita hradu zvaného Kazín - je lidmi velmi poničená. Své udělal také archeologický průzkum, který zkoumal pravěké osídlení. O tom už nám více prozradí profesor Tomáš Durdík.
Jak už bylo také řečeno, August Sedláček byl přesvědčen o jiném názvu:
"Jak se hrádek tento jmenoval, kdy byl vyvrácen a komu patříval, není nikde s určitostí poznamenáno. Nápis pod opyšem jeho se nacházející svědčí tom, že tu hledal někdo starověký hrad Kazín, kterýž podlé pověsti báječná Kazi při řece Mži založila, ale nelze domněnku tu nijakým dokladem stvrditi. Že tu mohlo státi nějaké opevnění již za pradávných dob, nijak neodporuje tomu, co jest nám známo o tehdejších hradech a nasvědčuje tomu výhodná poloha ostrohu; ale jisto jest, že nynější způsoba hradiště, zejména val venkovský a zbytky kamenných stavení jakož i rozdělení na hrad a předhradí skrze prostý příkop svědčí o způsobu, jaký se stal ve čtrnáctém věku obyčejným. Poněvadž někde v těchto končinách stála tvrz Bluk a nedaleký mlýn proti Horním Černošicům na pravém břehu Berounky také Bluk se nazývá, domníváme se, že stála na zadním Hrádku tvrz Bluk a na jeho předhradí dvůr poplužný, o němž v patnáctém věku nezřídka řeč bývá."
Názor Augusta Sedláčka už dnes ovšem neplatí. Průzkumy okolí totiž našly pozůstatky zříceniny Bluk někde jinde. I o tom nám pověděl profesor Durdík více.
Sama lokalita vzbuzuje dodnes řadu otázek. Potvrzují to také některé z historických záznamů oprášených v knize Augusta Sedláčka:
"Okolo roku 1549 koupil je od Jana Vrábského Jan Kolský z Kolovsi, místosudí, ale měl pořáde soudy se sousedy, poněvadž se již dobře nevědělo, co k tomu dvoru patřívalo. Něco mu zadržoval nějaký člověk z Černošic, poddaný opata Zbraslavského, něco nějaký člověk z Mokropes. V ten čas také proměněn dvůr v dědictví, ale pořáde soudy o to byly. Nebo když vešel v držení jeho, asi roku 1585 Jan Vchynský ze Vchynic, přel se s nám opat Zbraslavský o nějaké grunty Lucké, kteréž prý k záduší klášternímu nadány a od poddaných z Horních Počernic užívány byly. Tehda spojen jest Bluk se statkem Mokropeským, který také Vchynskému patřil, a s ním se dostal později k panství Zbraslavskému."
Snad se nám tedy v budoucnu poštěstí dozvědět se o historii Kazína více. Pokud se do těchto míst vypravíte, pak si určitě nenechte ujít ani další zajímavosti z okolí, které vám profesor Tomáš Durdík může doporučit.
Zajímavé místo navštívíme s profesorem Tomášem Durdíkem také v příštím týdnu. V premiéře magazínu Zrcadlo 23. ledna se vydáme za pozůstatky hradu Kouty. Když k této zřícenině přijdete z té správné strany, můžete si užít pocit objevení hradu na ostrově malého jezírka. A i když ostrov není tak úplně ostrovem, dojem vzbudí opravdu nemalý.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Pohled odborníků: koalice Spolu je outsiderem, i proto mění Fiala ‚svou značku‘ a snaží se být lidský
-
Černým kašlem se letos nakazilo rekordních 36 tisíc lidí. Jedním z důvodů je současná vakcína
-
Protestující: Je jedno, jestli jste queer, nebo homofob. Proti Gruzínskému snu jsme v tom všichni společně
-
Když je nám máslo drahé