V Praze se včelaření podle chovatelů daří. Včelích úlů v metropoli přibývá, nově je má i Praha 3

21. červenec 2021

Pražským včelařům pomalu končí další část sezóny. Postupně se už chystají na zimu, a zbývá jim tak vytočit jeden z posledních letošních medů. Jaká byla letošní sezóna a jak se včelám v Praze daří?

Včelařství v Praze láká čím dál tím víc lidí. Za posledních zhruba deset let přibylo podle svazu včelařů skoro 300 chovatelů, momentálně jich v hlavním městě funguje 720.

„Praha je na med perfektní. Problém je v tom, že je ho letos o něco míň, protože bylo dlouho trvající studené jaro,“ říká David Zítek ze společnosti Pražská včela, která mimo jiné pomáhá začínajícím včelařům.

Včely chová nově i Praha 3

Od minulého týdne má úly i Praha 3. „Chtěli jsme přinést trochu přírody do města. V podstatě i pomoct přírodě touto formou. Dokonce se říká, že med ve městě je paradoxně mnohdy kvalitnější než med mimo město, protože tam se na polích používají různá hnojiva,“ říká starosta Jiří Ptáček (TOP 09). Med podle něj bude zůstávat radnici, na ten první si ale bude třetí městská část muset počkat zřejmě až do příštího roku.

Podle včelařů medonosný hmyz k městům neodmyslitelně patří. Třeba na budově Rudolfina ho připomínají vitráže i sochy u vchodu do galerie. „Výhoda měst, a hlavně těch velkých, je v tom, že vyzařují daleko víc tepla. Takže příroda kvete zhruba o měsíc dřív a také to trvá o měsíc déle,“ vysvětluje zkušený chovatel Augustin Uváčik.

Augustin Uváčik u úlů na střeše Rudolfina

Praha je podle něj pro chování včel ideální. „Čím větší město, tím je to ideálnější, tedy pokud je správně zelené. A říká se, že Praha je čtvrté nejzelenější město na světě, takže si myslím, že podmínky tady máme dobré,“ dodává chovatel.

V Praze je však na rozdíl od venkova podle Uváčika větší problém s nemocí zvanou varroáza. „Je to takový malý roztoč, který je vstupní branou pro různé viry,“ uzavírá.

autoři: Kristýna Vašíčková , ech
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.