VÁHY

Takže souhvězdí Váhy. Jde a současně nejde o významné souhvězdí. Důležité je proto, že ho řadíme, tedy astronomové a astrologové ho řadí, mezi dvanáct takzvaných zvířetníkových souhvězdí. Zvířetníkem, jinak také zvěrokruhem, rozumíme pás oblohy podél ekliptiky, což je dráha, kterou po obloze opisuje střed Slunce. V tomto pásu se nachází dvanáct souhvězdí a podle nich jsou pojmenována jednotlivá astrologická znamení. Ta souhvězdí se sice dohromady jmenují zvěrokruh, ale podle zvířat je pojmenována jen větší polovina z nich. Blíženci, Panna, Vodnář, Střelec a ovšem ani Váhy, o kterých chci dnes mluvit, zvířata nejsou. I když souhvězdí sama jsou různě velká, znamení, která jsou po nich pojmenována jsou velká stejně. Jde o dvanáct myšlených obdélníků širokých šestnáct a dlouhých třicet stupňů. Obdélník, kterému my dnes říkáme znamení Vah, obsahuje souhvězdí Váhy, které je dost nevýrazné, k tomu je to seskupení hvězd, které se váhám, ani těm dnešním, ani nějakým starověkým, ani moc nepodobá. Ostatně staří Řekové v těchto místech samostatné souhvězdí ani neviděli. Říkali mu Chelai, což znamená Klepeta štíra, a naše dnešní Váhy tedy pokládali za součást vedlejšího souhvězdí Štíra. Váhy jako samostatné souhvězdí do Evropy zavedli až Římané, kteří ho převzali z Orientu. Váhy říkali tomuto seskupení hvězd staří Číňané a staří Indové. Váhy znali také staří Egypťané. Všechny tyto národy však nepoužívali slovo váhy jako popis nějakého snad tvaru na obloze, ale jako vyjádření skutečnosti, že v okamžiku, kdy Slunce vstoupí do této oblasti na obloze, nastává rovnodennost, světlý den a tmavá noc trvají stejně dlouho, jejich poměr je zcela vyvážen, misky vah, na kterých by byly den a noc položeny, by zůstaly ve stejné výšce. To, co jsem dosud říkal o pozadí názvu souhvězdí Váhy je nejčastěji přijímaná teorie. Existují ale, jak už to s názvy souhvězdí bývá, i teorie další. Někteří autoři se snaží v seskupení hvězd souhvězdí Váhy přece jen vidět tvar vah a říkají, že jsou to váhy řecké bohyně spravedlnosti Themis, která prý na nich zvažovala dobro a zlo. Vergilius tvrdí, že jde o váhy jiné řecké bohyně spravedlnosti, té, po které je pojmenováno sousední souhvězdí Panna, tedy bohyně Astraie. A jsou autoři, kteří říkají, že Váhami tohle souhvězdí bylo pojmenováno v Římě až někdy na počátku našeho století na počest Julia Caesara, pro jeho zásluhy o reformu kalendáře a pro jeho údajnou spravedlnost. Jazykovým souvislostem kolem souhvězdí Váhy se budu věnovat ještě v pondělí.

Dotazy, připomínky a náměty mi můžete psát na novou e-mailovou adresu mnovotny@rozhlas.cz