Vyšší, širší a lépe kontrolovatelná. Po třech letech od zřícení se otevírá nová trojská lávka

23. říjen 2020

Největší audioportál na českém internetu

Nová trojská lávka | Foto: Michaela Danelová, iROZHLAS.cz

O nové trojské lávce natáčela reportáž Marie Veselá

Trojská lávka v Praze je hotová, hlavní město ji v pátek odpoledne otevřelo pro veřejnost. Lidé se tak po mostě mezi Císařským ostrovem a Trojou budou moct projít znovu po skoro třech letech. Původní betonová lávka se zřítila v prosinci 2017.

„Já si pamatuju z toho dne jenom ráno, kdy jsme se rozhodovali, kam půjdeme,“ říká paní Olga, jedna ze zraněných. Byla to sobota, 2. prosince 2017. Olga se až od policie a záchranářů dozvěděla, že se lávka s ní a dalšími třemi lidmi zřítila do Vltavy. „První vzpomínky, které si pamatuji, jsou ze Štědrého dne, protože jsem strávila měsíc na ARU.“

Trosky betonové lávky z 80. let odklízeli dělníci a hasiči pomocí těžké techniky. Praha a kriminalisté v té době začali hledat viníka tragédie. Loni policisté obvinili a státní zástupce obžaloval dva lidi. Podle dřívějších informací jde o autora lávky Jiřího Stránského a bývalého šéfa oddělení mostů TSK Antonína Semeckého. Oba muži vinu odmítají, případ teď řeší soud.

Logo

Dělníci se na břehy Troji a Císařského ostrova vrátili na konci loňského roku, kdy začali stavět novou trojskou lávku. „Je to úplně jiný typ konstrukce. Nejsou tam žádné předpjaté prvky, jako byly u té původní,“ říká náměstek Adam Scheinherr z uskupení Praha Sobě. Podle něj by se tak podobné neštěstí opakovat nemělo. Nová lávka je vyšší i širší a podle magistrátu i lépe kontrolovatelná. Je 256 metrů dlouhá a čtyři metry široká, takže se po ní dá nejen chodit, ale i jezdit na bruslích či na kole. V případě nutnosti po ní projede i záchranná služba.

autoři: Marie Veselá , jp

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.