Batolata a cizí jazyk? Čím dříve, tím lépe
Většina dětí se začíná učit angličtinu nebo jiný cizí jazyk až na základní škole, přitom výzkumy jednoznačně potvrzují, že nejvhodnější doba je do šesti let věku dítěte. Děti se učí mnohem snadněji cizí jazyk formou hry, když jsou malé, než později několikrát týdně ve školní lavici.
Jazyková výuka ve školách navíc nebere v potaz individuální potřeby a zájmy dětí. Malé děti se také nestydí komunikovat v cizím jazyce a nevadí jim, když dělají chyby. Čím dříve se začnou cizí jazyk učit, tím přirozenější budou mít přízvuk.
„Děti můžeme s cizím jazykem seznamovat hravou a nenásilnou formou co nejdříve, už v batolecím věku. Pro nejmenší jsou vhodné říkanky a písničky postavené na pohybu, různé obdoby naší Vařila myšička kašičku. U mé dcery měl obrovský úspěch maňásek-kamarád, který rozumí česky, ale mluví jen anglicky. Skvělé jsou i cizojazyčné knížky pro nejmenší, které dětem pomáhají utužit a rozšířit slovní zásobu. Zajímavým zpestřením jsou videa, aplikace a online hry, tady ale platí všeho s mírou,“ vysvětluje Petra Vojtová, lektorka kurzů pro rodiče Jak vést děti k cizím jazykům.
Děti se učí jazyk formou hry už i v některých mateřských školách. „Kurzy v mateřské školce trvají přibližně 45 nebo 30 minut týdně a to je opravdu velmi málo. Jazyk je živá věc a je potřeba, aby s ním bylo dítě v kontaktu dennodenně nebo minimálně obden, aby to přinášelo nějaké výsledky,“ dodává Petra Vojtová.
Důležité je, aby výuka probíhala formou hry, která dítě baví, pak ho nemůže rodič přetížit a odradit. Důležité je také do dítěte nepromítat své nenaplněné ambice. A jaké jsou nejčastější chyby? „Rodiče se velmi často snaží naučit děti co nejvíce slovíček, jenomže si neuvědomují, že ta slova jsou izolovaná a nedají se skládat jako korálky na šňůru, aby tvořila automaticky větu. Je potřeba učit dítě v kontextu a nejlépe rovnou jednoduché věty. Druhou chybou je, že rodiče ve snaze usnadnit dítěti přijímání cizího jazyka používají překlad. Tím vlastně brání dítěti kontextově uvažovat v cizím jazyce a zorientovat se v něm. Doporučuji tedy neučit izolovaná slova a nepřekládat.“
Výhodu mají rodiče, kteří cizí jazyk sami dobře zvládají, problém to ale nemusí být ani pro ty, kteří na tom tak dobře nejsou, vlastně se učí společně s dítětem, jak vysvětluje Petra Vojtová: „Takový rodič na sobě může začít pracovat – rodičovská dovolená je ideálním časem pro ponoření se do světa cizího jazyka. Říkanky se dají pouštět z internetu, kde je předvádějí rodilí mluvčí. Důležité je, aby rodiče dítě pasivně neposadili před obrazovku, ale aby si tam sedli s ním a říkanky si společně ukazovali a opakovali. Chyby se děti nenaučí, pokud jim zajistíme pravidelný kontakt s rodilým mluvčím nebo kvalitního lektora," uzavírá Petra Vojtová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka