Jak se připravit na krajní situace, které můžeme zažít v přírodě, při sportu či na cestách?

moderátor

--------------------

Třináct hodin a třináct minut, naše Třináctka právě začíná. I když mám-li být přesný, 12,5 minuty. Naším dnešním hostem je Amar Ibrahim, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití. Dobré odpoledne. Vítám vás.

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

Dobré odpoledne.

moderátor

--------------------

Kurzy přežití, to znamená, že se budeme bavit o tom, jak přežít především v přírodě, aby nás jen tak něco nezaskočilo. Pravdou je, že když člověk letí na nějakou placenou dovolenou letadlem, tak se dá předpokládat, že ho asi jen tak něco nepřekvapí. Nebo že těch věcí, které mohou překvapit, bude minimum. Ale jsou takové?

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

Jsou takové, že prostě lidé nejsou připraveni na to, v nějakých destinacích, nejsou informováni, je teď moderní batůžkářská turistika. Lidé někam vyjedou, nejsou na to připraveni, neinformujou se, do jaké země. Ale to nemluvím, člověk může přežít, mít zápas vlastně o to přežití i u nás v České republice. Stačí, když si za barákem někde zlomí nohu.

moderátor

--------------------

Možná, že tím bychom asi měli začít. Jak vůbec přežít, protože jak jste říkal, populární je cestování s batůžkem. A ať už vyrazíme do zahraničí nebo sem do českých luhů a hájí, vždycky bychom v tom batůžku měli mít něco, co nás bude držet při životě. Je to ta pověstná krabička poslední záchrany. Co by dnes měla obsahovat? Změnila se oproti třeba těm 50 letům nazpět?

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

Takzvaná KPZetka se trošku změnila. Měla by bejt vodě odolná, mělo by tam bejt škrtadlo na rozdělávání ohně. Měl by tam být tampon, kterej se používá na to rozdělávání ohně, protože tampon je z čisté bavlny a chytne každou jiskru. Z toho tamponu se i napijete, když ho rozbalíte a ráno půjdete po trávě, kde je rosa, budete ji sbírat, z toho se napijete. I se můžete, i se třeba uděláte díru do ruky, nebo, tak s ním ucpete, ucpete tu ránu. Dále v té KPZ-ce může bejt i prezervativ, kterej se může použít, do kterýho se vejdou až dva, tři litry vody, když ho dáte do ponožky, můžete do něj uschovat mobil, aby nezvlhl. Sirky, může tam bejt strunová pilka, může tam bejt knoflíkový kompas. Prakticky léky, co člověk používá, ty by si měl každejch půl roku měnit. Vlastě takový základní věci, které by ten člověk v tý přírodě měl použít, kdyby se dostal do nějaké extrémní situace.

moderátor

--------------------

Mezi námi chlapi mě tedy extrémně zaujal právě ten tampon. Vy jste říkal, že se prostřednictvím tamponu dá skvěle rozdělat oheň, protože stačí malá jiskra. To znamená, škrtátko a suché sirky by tam měly být také, abysme nemuseli křesat dvěmi, dvěma křemeny, nebo jiným způsobem přes lupu rozdělávat oheň v noci a podobně. Ale trošičku bychom asi měli přiblížit, jak se z tamponu napít, protože to je pro mnohé z nás taková oblast science-fiction.

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

Nasaje jako plno vody, tak stačí, když se ráno probudíte, nemáte co pít, a je rosa, tak buď si ovážete tričko kolem kotníku a budete se procházet tou rosou, pak si to vyždímete do kelímku, anebo s tím tamponem, budete ho tahat za sebou při zemi a taky nasaje nějakou vodu, docela dost.

moderátor

--------------------

Teď možná se mnozí zježili, Ježíši Kriste, mám pít rosu, nebo nějakou vodu ze země. Vždyť to může být závadné, ještě vyždímané z trička, kterého peru nějakými prášky. Anebo z toho tamponu, vždyť tam můžou být nějaké další, třeba nedej bože, látky, které nemusíme dostat do zažívacího traktu.

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

Tampon je čistá bavlna, to tričko, prakticky musíme se bavit, že to je extrémní situace, že bysme to dělali, jenom kdybysme tu vodu potřebovali. Že to neděláme každý den. Hlavně nepít vodu z nějakejch vodních zdrojů. Tekoucí voda by se měla převařit. Než by si jí člověk nabral, měl by se vydat aspoň půl kilometru proti proudu a zjistit, jestli tam neleží nějaká zdechlina zvířete, není tam,  nejsou tam nějaké z polí výkaly. Ale hlavně tu vodu převařovat, nebo používat tablety na desinfekci, anebo určité, určité prostě dezinfekční přístroje, které se prodávají v outdoorovejch obchodech. Hlavně to nepít.

moderátor

--------------------

To znamená, že tak, jak dříve se říkalo, že vojáci mají určitou tabletku, naberou vodu z louže, dají tabletku, a pak to vodu z louže mohou vypít, tak to je reálné? To se může dnes již i koupit?

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

Je to reálné, tablety se dají koupit. Výbornej filtr je kávovej filtr do překapávače, kterej by se to, kterej zadrží hrubé nečistoty, pak tam hodit tu tabletu, která je prakticky 15 minutová, půl hodinová účinnost, než se to dá vypít.

moderátor

--------------------

Naším dnešním hostem je Amar Ibrahim a povídáme si po přežití v přírodě. Na to přežití se podíváme i v tom dalším vstupu po troše hudby.

/ Ukázka /

moderátor

--------------------

Ještě doplním další telefonní číslo: 221 553 926, pokud byste měli nějaký dotaz k tématu na našeho dnešního hosta. Jej jím Amar Ibrahim, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití. A právě o takových dobrých radách do přírody a přežití si povídáme. Teď jsme říkali, že si budeme povídat trošku o zranění, protože to je věc, která bohužel může přijít. Já mám jeden takový konkrétní velmi nepříjemný případ, který se stal v 60. letech, kdy tedy se jednalo o myslivce, který střelil vysokou, ale při vyvržení se trefil nožem do tepny stehenní. A bohužel zazmatkoval, běžel k silnici a tam vykrvácel. Takže jak předejít takovýmhle věcem?

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

Praktickej člověk by se měl snažit tu krev zastavit i špinavejma rukama. Nedbat na to, že dostane ten člověk infekci, protože proti infekci už zdravotníci dokážou bojovat. Hlavní je zastavit to krvácení, když si člověk způsobí nějakou otevřenou ránu. Zastavit krvácení a pak zavolat, prakticky, když má mobil, o pomoc. Vlastně v přírodě, když si třeba zlomí nohu, vyvrknutý kotník, by se to mělo znehybnit.

moderátor

--------------------

To je daleko častější samozřejmě zranění, které může přijít.

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

Samozřejmě. Když tam těch lidí je víc, použít dva klacky, sundat bundu, dvě bundy, udělat z toho nosítka. Toho člověka odnést k silnici. Když je třeba člověk delší dobu někde v přírodě, začne ho bolet žaludek, že něco špatného sní, dá se využít dřevěné uhlí z ohniště, zbytky uhlíky u ohniště, které se můžou rozdrtit ve vodě a vypít. Nebo to spolknout a vypít.

moderátor

--------------------

Skoro jaké množství se mi chce zeptat.

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

No, je to vlastně stejné, jako když si koupíte živočišný uhlí.

moderátor

--------------------

Takže stačí troška, nemusím se cpát dřevěným uhlím.

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

Ano, to dřevěné uhlí má více využití. Vy si s ním můžete vyčistit i zuby. Prakticky vyčistit si zuby je docela důležité, protože když si nečistíte zuby, můžete dostat infekci do dásní. Používá se vlastně proti i takzvané sněžné slepotě, že si ho natřete pod své oči a to, jak používají ti američtí fotbalisté, se tím natírají, jako tak to není jenom z frajeřiny, ale je to, že to neodráží to slunce, že nechytíte tu sněžnou slepotu, když jste někde na pláni, kde je jenom bílo a svítí na to slunce.

moderátor

--------------------

Takže když se toulá člověk sněhovými pláněmi.

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

Ano, ano.

moderátor

--------------------

Teď možná trošičku k těm dalším zraněním. My už jsme se tady bavili, že skoro všechno se dá v přírodě řešit, kromě právě těch zubů a zranění očí. Tady v tom případě je dobré mít u sebe ten mobil, když zrovna je signál. Ale v případě, že není, jak, jak tedy postupovat, když bolí zub, nemáte přeci jenom nějaký ten fígl?

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

Podle toho, co člověk má s sebou, když s sebou nemá nic, tak těžko ten zub, jedině si ho vyrazit bruslí a kokosem jako v jednom filmu. Ale lepší je mít tak KPZtka. V té KPZce můžete mít prášek proti bolesti, mastičku do očí, protože oči jsou hrozně důležité v přírodě. Je dobré nosit brejle. Brýle, i když nesvítí sluníčko, že stačí, že vám do toho může šlehnout nějaká větvička, oči se můžou zranit a oči jsou nejdůležitější.

moderátor

--------------------

Jsme se vrátili zpátky tedy k té KPZce, co by asi tak ještě měla obsahovat. A teď možná ještě k těm zraněním, ať už je to právě ta noha, ruka, nějaké ty škrábance, zastavení krvácení. Vy jste naznačil tu situaci, kdy je víc lidí. Ale když třeba někdo chce být sám se svými myšlenkami několik dní v lese. A tak říkajíc se vsákne skutečně do toho lesa. Jak potom postupovat, a jak nezazmatkovat?

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

Jde hodně o psychologii. Člověk si musí říct, že to zvládne. Že někteří lidé se dostali do horších situací, než on. A musí to zvládnout. Než že zůstane sedět a říct: já tady asi umřu. Prostě musí si říct: já to dokážu a dostat se z té situace. Musí přemejšlet, musí mu to v hlavě prakticky začít myslet. Když je třeba skupinka lidí a je, zase mluvíme o skupince, a někdo tam začne prostě mít různé špatné nálady, tak je toho člověka lepší zabavit, aby nestrhl celou skupinku. Třeba mu dát do ruky, nevím, oblázek. Řekni: starej se o něj, nesmíš ho ztratit, je to hrozně důležité o skupinu, prostě odvést ty myšlenky toho člověka, je to psychologie, úplně někam jinam.

moderátor

--------------------

Tak teď možná ještě k dalším, k dalším věcem, které by měla ta KPZka obsahovat. Říkali jsme rozdělat oheň. Ale ono jak kde rozdělat oheň. Teď třeba jsou varování, že například ve středních Čechách se vůbec nesmí rozdělávat oheň. Je tady varování proto požárům. Jak se to třeba v té přírodě dozvím? Asi bude dobré ji nějakým způsobem sledovat, abych věděl, kdy můžu, a kdy nemůžu, abych nezpůsobil nějaký malér.

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

Samozřejmě v České republice jsou tábořiště oficiální, kde si ten oheň můžete rozdělat. Ale když se dostanete do nějaké situace opravdu toho přežití, tak dbát i na tu bezpečnost. To znamená, v okruhu dvou metrů radši dát všechno pryč, trávu, oheň obložit kameny. Nejlepší vytrhat suché drny, aby to bylo přímo na půdě. A dbát na tu bezpečnost nedávat k tomu ohni, dneska jsou spacáky, sušit k tomu ty moderní, ty můžou hned chytnout. Takže hlavně dbát na tu bezpečnost. A v tý přírodě, když chcete přenocovat, tak v dnešní době jsou všude u těch naučnejch stezek tábořiště, kde se dá přespat.

moderátor

--------------------

Takže vždycky je dobré najít nějaké to tábořiště.

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

Samozřejmě.

moderátor

--------------------

Naším dnešním hostem je Amar Ibrahim, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití. No a další naše povídání se bude ubírat směrem, co se dá, nebo nedá v přírodě jíst.

/ Ukázka /

moderátor

--------------------

Dnešní Třináctka je o přežití, o přežití v přírodě. Naším hostem je Amar Ibrahim, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití. A záleží na každém z nás, jestli bude chtít jít se podívat do lesa a zůstat tam třeba týden, nebo 14 dní jenom s krabičkou poslední záchrany. Nebo s nějakými drobnými věcmi. V tom případě bude dobré vědět, co se v přírodě dá jíst. Začneme asi tím, že lovit určitě bychom neměli, protože v naší zemi je to protizákonné, pokud nejsme registrovanými lovci, anebo třeba i rybáři. Takže se musíme spoléhat na úplně jiné zdroje. Co je třeba bezpečné, co by mohl znát každý?

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

Vlastně na jaře, v létě i na podzim se člověk může takzvaně pást. Pampelišky se můžou jíst, různé byliny. Dá se jíst i lýko ze stromů.

moderátor

--------------------

To znamená to, co je pod kůrou.

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

Co je pod kůrou. Prakticky člověk si musí uvědomit, že zaprvé lovení je pytláctví, něco ulovit, že to není jako za doby mamutů, že bylo plno zvěře, takže aby tu vynaloženou energii by mohl potřebovat někde jinde. Takže je dobré, že jsme takzvaní býložravci a.

moderátor

--------------------

Takže i kdyby bylo povolené lovit, tak to víceméně nemá cenu, protože víc energie spotřebujeme, než do sebe dostaneme, když náhodou něco ulovíme?

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

Když nemáme, že máme holé ruce, tak si to sám nedovedu představit.

moderátor

--------------------

Hm, dobře, teď tedy k těm bylinám. Už jste říkal, že se můžeme takříkajíc pást, že pampeliška nám nic neudělá, že docela chutná. Ostatně i některé babičky naše dělají pampeliškový med. Co třeba sedmikrásky, které také zná každý?

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

Samozřejmě, to je taky jedlé. I kopřivy vlastně, když tu kopřivu utrhnete list a srolujete do ruličky, tak ona pustí ze sebe ty pálivé, se to zabalí, dá se to sníst, nebo stačí, i když kopřivu utrhnete a osmahnete ji nad ohněm, ty se trošku zkroutí a chutná, jako křupky to chutná.

moderátor

--------------------

Takže to je možná i delikatesa třeba domů?

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

No.

moderátor

--------------------

Dobře, v létě je to jednoduché. Ty byliny se dají nasbírat. Jak dlouho na tom člověk může tak přežít na těch bylinách?

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

Dá se říct, že takový pořekadlo, že bez 30 sekund bez kyslíku, 3 dni bez vody a 30 dní bez jídla. Takže si myslím, že na tom dá přežít se docela hodně. Lidský organismus potřebuje hlavně soli, minerály, potřebuje cukry, takže kdyby člověk měl s sebou sůl a cukr v tý KPZce, tak by na tom i přežil.

moderátor

--------------------

Takže ideální kůra pro hubnutí je vyrazit do lesa jen tak bez ničeho a živit se právě takovýmito bylinami, třeba týden?

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

No samozřejmě, ale ne zase přijít za týden domů a zpucovat celou ledničku.

moderátor

--------------------

V zimě to ale tak jednoduché není. To těch bylin moc není. Jak postupovat v zimě, když jsme bez ničeho a chceme si dopřát tento extrém?

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

Samozřejmě, že v zimě je problém. V zimě zase nemáme problém s vodou, když je sníh. Jak říkám, bez toho jídla vydržíte, bez vody nevydržíte tři dni. Ale hlavně nejíst sníh. Ten sníh by se měl nasbírat do nějaké petlahve, nebo do nějakého kelímku, měl by se rozehřát na vodu buď nad, u ohně, anebo si to dát k tělu, aby to roztálo a pak teprve pít.

moderátor

--------------------

A z jakého důvodu?

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

Protože když sníte ten sníh, tak ten organismus začne vevnitř, to tělo začne ohřívat ty tekutiny a prakticky začne pracovat. A vydávat energii. Tím budeme mít dál a dál žízeň.

moderátor

--------------------

Jak je to třeba s plody stromů? Protože ne vždycky úplně v zimě bývá sníh. Plody některých stromů se dají jíst a dají se poměrně slušně i na podzim a i v zimě vyhledat. Čeho se vyvarovat a co třeba zkusit? Asi bych se vyvaroval, dejme tomu, rulíku zlomocnému a podobných známých bylin.

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

Samozřejmě zůstávají dost dlouho někdy jabka na stromech. Zůstávají vlastně ořechy. Ty si můžete pod ořechovníkem najít, když je nesní zvířátka. Hlavně by nesměly bejt plody, na nich plíseň. Ale člověk by, když něco takového  jako zkouší, nebo byliny, který nezná, a zkouší, jestli se dají jíst, tak je lepší, když si natře, potřít pokožku, počkat půl hodiny. Pak si potřít rty, počkat hodinu. Pak kousek sníst, počkat tři hodiny, ono to je na dlouhou dobu. Pak sníst trošku toho víc, počkat na reakci 24 hodin. A když nic, tak je to jedlé.

moderátor

--------------------

Tak to už jsou extrémní, opravdu extrémní testy. Zkoušel jste to osobně?

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

No, zkoušel jsem to.

moderátor

--------------------

Vzhledem k tomu, že jste přežil, tak je to dobrý.

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

No, přežil jsem.

moderátor

--------------------

Naším dnešním hostem je Amar Ibrahim, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití. No a nás za chviličku čeká poslední vstup naší dnešní Třináctky.

/ Ukázka /

moderátor

--------------------

Naším dnešním hostem je Amar Ibrahim, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití. A o přežití si dnes povídáme. A ten poslední vstup dnešní Třináctky věnujeme také orientaci v terénu, protože ta je nesmírně důležitá. A my, co jsme se tady bavili mezi písničkami, tak jste říkal, že některé tradiční věci, jako jsou třeba mraveniště a lišejníky, už tak dokonale nefungují, jako fungovaly dříve. Jak je to možné?

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

Příroda je trošku asi zmatená, ale nemůže se člověk už na to spoléhat, jak se na to spoléhalo, nebo se píše v určitejch příručkách. Orientace podle hvězd se člověk musí naučit, najít tu Severku podle Velkýho, Malýho vozu. Orientace podle mapy a buzoly se musí taky vlastně v dnešní době naučit. Protože dneska jsou samý satelitní navigace a hodinky vás vedou, jo, takže práce s mapou vyžaduje cvičení. Člověk může někde zapadnout někde s autem. A než se od toho vraku auta nějak vydá, tak by tomu záchrannému týmu měl napsat na papírek, jakým směrem se vydal, jestli je zraněný, s kým jde, jestli někoho nese. Protože ten záchrannej tým si pak udělá prakticky svůj rozpočet, kolik mohl ujít kilometrů ten dotyčný.

moderátor

--------------------

A podle toho ho potom hledá?

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

Ano.

moderátor

--------------------

Co se týče té orientace, říkal jste, hvězdy se musejí naučit. Někdo opravdu bude chtít být na tom tak, že vyrazí sám do té přírody, zabloudí. Jak se hledá potom civilizace, podle čeho třeba, podle jakých stop? Ono se říká: vodní tok, ale vždycky jít po proudu, a pár dalších takových dobrých rad bysme teď mohli připomenout.

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

Prakticky vodní tok, stačí, když nikde nemůže najít vodu, tak najde zvířecí stopy. Ty zvířecí stopy ho vždycky přivedou ke stezce a ta stezka vede k tý vodě. Ono to pak vypadá jako vyšlapaný od lidí, ale to dělají zvířata. A dostane se k vodnímu toku a po proudu, když se vydá, tak se to do většího, do většího a pak se dostane do civilizace. Ale to by nemělo platit nikde na Sibiři. Tam se naopak dostane nějak vejš nahoru a vzdálí se od civilizace. Po tom vodním toku, když se vydá, tak má velkou šanci na přežití, protože má hlavně vodu, má, chodí tam pít zvířata, jenže žádný neuloví. Rostou tam různé byliny. Takže ta šance držet se vodních toků je základní.

moderátor

--------------------

Je ještě nějaká? Nějaká berlička, nějaká pomoc?

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

Samozřejmě elektrická vedení, když vidí. Prostě tam vydat se po tom elektrickém vedení zase uhádnout, na jakou stranu, aby ho dovedlo k nějaké té usedlosti.

moderátor

--------------------

Takže jako Jeníček s Mařenkou, když třeba vylezou na ten nejvyšší smrk, tak nehledají světýlko v chaloupce, ale třeba právě ten vodní tok, anebo to vysoké vedení?

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

Nebo solární elektrárnu, v přírodě jich je víc.

moderátor

--------------------

Bohužel tak tomu skutečně je. Náš čas bohužel vypršel. Naším dnešním hostem byl Amar Ibrahim, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití. Já vám popřeji, ať vy i všichni, kdo s vámi přijdou do styku v přírodě, ať skutečně přežijete co možná nejdéle. Děkuji za váš čas, který jste věnoval našemu pořadu. Budu se těšit někdy příště opět na viděnou, na shledanou.

Amar IBRAHIM, jednatel společnosti pořádající kurzy přežití

--------------------

Já také děkuji, na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.