Jak v nějakém zlatém paláci. Hotel Paříž má elegantní kavárnu, o které píše i Bohumil Hrabal v románu Obsluhoval jsem anglického krále
Kavárna k Praze patří, minimálně stejně jako k Paříži. Tak nějak přemýšleli Pražané na přelomu 19. a 20. století, tedy v době, kdy byla francouzská metropole tím největším vzorem. A tehdy také vznikl opulentní hotel Paříž s klasickou kavárnou.
„Že se jedná o klasickou kavárnu, je docela výstižné, protože byla vybudovaná v roce 1908 architektem Antonínem Pfeifferem. A je krásnou ukázkou secesní kavárny, to období přelomu 19. a 20. století bylo takovým zlatým věkem rozvoje pražského kavárnictví,“ vysvětluje Dagmar Winklerová, vystudovaná archeoložka a průvodkyně procházek Open House Praha po historických kavárnách.
Praha tehdy prý potřebovala nějakou kavárnu, která by byla skutečně reprezentativní. „V té době ještě nestála ta skutečně veliká a krásná kavárna Obecního domu, protože ten byl postaven až v roce 1911. Oblíbil si to tu Franz Kafka, protože takovou kavárnou velkoměstského typu byla tehdy jedinou.“
Impozantní prostředí kavárny hotelu Paříž literáty silně přitahovalo. V roce 1935 ji dokonce navštívil slavný francouzský básník André Breton. A Bohumil Hrabal tam situoval část svého románu Obsluhoval jsem anglického krále.
„Ten hlavní hrdina – číšník Dítě, když poprvé vkročil do hotelu Paříž, tak při pohledu na tolik zrcadel, mosazných svícnů a lustrů, měl pocit, že se ocitl v nějakém zlatém paláci. Tu povídku Bohumil Hrabal zasadil právě do prostoru hotelu Paříž, který dobře znal, protože tu pracovala jeho manželka Eliška,“ uzavírá Dagmar Winklerová.
Provoz kavárny Café de Paris byl ukončen během pandemie covidu, dnes najdete v hotelu Paříž nový koncept Tony's Café & Bar.
Procházka Fenomén pražských kaváren se koná pravidelně, termíny najdete na stránkách Open House Praha.
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
