Pražské kavárny a restaurace dávají díky výstavám prostor i neznámým autorům

„Vlastně to začalo před 20 lety, kamarád je umělec, tak jsme dali jeho obrazy na zeď, kde byly řekněme něco přes rok. Pak se mě někdo zeptal, jestli by nemohl vystavovat a začalo se to nabalovat. Začalo to být na půlrok, pak na tři měsíce, teď je každé dva měsíce výstava,“ prozrazuje pan Vedran, majitel jedné středomořské restaurace na Žižkově.

Situaci popisuje jako win-win, jemu se každé dva měsíce mění atmosféra restaurace a autoři můžou svá díla konečně dostat do veřejného prostoru.

„Jen jedno pravidlo, které je, aby to nebylo oplzlé, protože dneska může být umění různého charakteru. Možná u dvou osob jsem se tomu vyhnul,“ přiznává.

Díla Alžběty Šámalové v žižkovské restauraci|foto:Monika Doležalová, Český rozhlas

Podle umělkyně Alžběty Šámalové dnes už není tak těžké najít místo, kde vystavovat. „Tohle byla úplná náhoda, protože moje kamarádka sem chodí na obědy a poptala tady majitele Vedrana, ale jinak občas třeba napíšu do nějakých kaváren. Přijde mi, že čím dál víc je tomu otevřených,“ potvrzuje.

Pro umělce je to nejjednodušší cesta, jak dostat svá díla do povědomí veřejnosti.

„Když už to tvořím, což mi dělá obrovskou radost, tak jsem ráda, když se to někomu líbí, když to v někom vzbuzuje ty emoce, které já do toho dám. Vlastně by mi to leželo na půdě. Je lepší, když to člověk prostě vidí osobně, vede ten dialog s tím obrazem, takže jsem pak šťastná, když to můžu někde vystavit.“

Poslechněte si celou reportáž!