Muzikál Snowboarďáci si neskutečně užívám. Moje role nymfomanky je hodně kuriózní a vtipná, směje se Kateřina Bohatová

25. březen 2026

V březnu měl v Divadle Radka Brzobohatého premiéru muzikál Snowboarďáci. Kultovní filmová komedie Karla Janáka tak má i divadelní podobu a jednu z rolí tu ztvárňuje Kateřina Bohatová. „Při zkoušení jsme si užili spoustu legrace,“ říká. Na jakých dalších projektech pracuje? A jak se jí daří skloubit pracovní a rodinný život? Nejen na to se jí ptal Vojtěch Přívětivý.

Zajímá mě, jestli je pro tebe hodně zásadní v tom muzikálu hrát? Viděla jsi ty filmy mnohokrát? Protože já třeba ano, měl jsem k tomu obrovský vztah a mám to velice rád, stejně tak jako Rafťáky. Tak jsem si říkal, jak to vlastně máš ty?

Teď jsi na to právě odpověděl, protože takto to má spousta lidí. Prostě se povedla ta vzácná chemie, co si každý přeje, když točí film nebo skládá písničky nebo dělá cokoliv uměleckého, že to zafunguje a že ty lidi si to oblíbí. Že se z toho třeba i stane něco takto legendárního. Takže to je ten důvod, proč tam jsem. To je to lákadlo. Rádi to máme všichni. Každý kolem mě se z toho těšil, že se to chystá.

A byl to teda velmi odvážný krok, za což Divadlu Radka Brzobohatého je potřeba v tuto chvíli poděkovat, protože se to povedlo. On ani režisér Karel Janák se netajil tím, že se mu do toho nechtělo, že vlastně nemá rád adaptace filmu, proč chodit do divadla, když už to někdo natočil. Ale pak našel klíč, jak na to, napsal nám to, obsadilo se to a teď už můžeme všichni s radostí říct, že se to i povedlo.

Kateřina Bohatová

Jsme nějaký týden, týden a půl po premiéře a já si to neskutečně užívám. Jednak je tam obrovsky mladý tým, což je teda osvěžující. Všem jim hrozně držím palce, ráda jsem je poznala a těším se, že se budeme potkávat dál. No a pak je tam samozřejmě ta kuriózní moje úloha, což je role té nymfomanky, která se mi teď dva, tři měsíce starala o každodenní zábavu. A musím přiznat, že jsem se dlouho s ničím tak neprala jako s tímto zadáním, s touto rolí, ale ten souboj jsem, věřím, vyhrála a jsme teď už takový jako dobrý tým my dvě.

Co ti pomohlo ten souboj vyhrát?

Tak vždycky humor a hlavně proto jsem tam byla obsazená. Ale vlastně to na tom bylo těžké, protože všichni měli tu představu. Já vlastně tu roli dědím po Pavle Tomicové, která to udělala naprosto brilantně. Dokonce si troufám říct, že to jí tehdy hodně vystřelilo v té kariéře. Takto si ji všichni zapamatovali. No a já jsem zapamatovaná dost podobně, takže mi každý na to říkal, že to bude výborný, no, ty budeš vtipná, což samozřejmě je to nejhorší, co chce herec slyšet.

Ale jako zkoušení to bylo opravdu hodně veselý, hodně kuriózní. A mám tam skvělou parťačku Vandu Károlyi, která se se mnou alternuje, a prostě jsme se tím prokousaly a užily si to a byla tam spousta legrace a zvu všechny posluchače, ať přijdou do divadla.

Muzikálům se věnuje hodně, co ji na nich baví? Její dráhou je i sólový zpěv a chystá novou desku, kdy by měla vyjít? Jak se k divadlu a zpěvu vůbec dostala? Co ji přivedlo do Prahy? Na jaké další projekty by diváky pozvala? A proč má ráda číslo 17? Poslechněte si celý rozhovor.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.