Procházka na čerstvém vzduchu vám dá stokrát víc než zázračné preparáty, radí lékař Tomáš Kaštovský
„Když nemáte ty základní pilíře, tedy spánek, dobré jídlo a dostatečný pohyb, tak se to blbě dohání,“ říká Tomáš Kaštovský, který je od roku 2017 praktickým lékařem v Praze 10. Působí také jako předseda sdružení praktických lékařů Prahy 10 a jako zastupitel hl. města Prahy za ODS se věnuje problematice zdravotnictví a bezpečnosti. Aktivní je i na sociálních sítích, kde radí a vysvětluje otázky ohledně zdraví široké veřejnosti.
Před pár dny začal platit letní čas. V noci ze soboty na neděli nám byla vzata hodina spánku. Teď je středa 1. dubna, už se s tím naše tělo srovnalo?
Je to pro každého trochu individuální, ale ten týden to asi bude trvat. Týden, 14 dní, než si na to zvykneme. To tělo vnímá nějak ten časový, ten cirkadiální rytmus, rytmus toho spánku a každý z nás si na to zvyká různě dlouhou dobu, ale průměrně ten týden to potrvá.
A je jarní únava reálná diagnóza, anebo je to možná takový důsledek nějakých našich zimních hříchů, kdy máme obecně méně pohybu a možná i horší životosprávu?
Je to, myslím si, souhrn mnoha faktorů. Pozitivní je, že na tom jaře přichází to sluníčko, nemáme už ta temná rána, temné večery a tělo se probouzí, příroda se probouzí do toho života, to tělo na to nějak reaguje. Po té zimě býváme často vyčerpaní, máme za sebou Vánoce, ty temné večery, různé konzumace, ať už zdravých či nezdravých jídel a musíme do toho trošku vplout, abychom se vzpamatovali a tu jarní únavu ze sebe nějakým způsobem shodili.
A jak poznám rozdíl mezi běžnou sezónní únavou a stavem, kdy už bych měl možná zajít k praktikovi, protože za tím může být třeba chudokrevnost, štítná žláza, psychické vyčerpání. Jaká je ta hranice?
Návštěvou praktického lékaře nikdy nemůžete udělat chybu. Je potřeba si uvědomit, že praktický lékař je tím odborníkem, se kterým můžete svůj zdravotní stav konzultovat. A pokud máte jakékoliv pochyby, že to není jen běžná únava, ale může to být něco dalšího, tak právě ten praktický lékař je vstupní bránou do toho zdravotnického systému nebo do toho vašeho diagnostického procesu. Umožní rozlišit, jestli se jedná opravdu o nějakou běžnou únavu, psychické vyčerpání nebo přepracovanost, nebo může jít o nějaké onemocnění.
Co když nechci, aby si o mně praktický lékař myslel, že jsem hypochondr?
Lépe zbytečně vyšetřovat, než nevyšetřit a postupně dospět k nějakému horšímu stavu.
Kdybyste měl posluchačům dát nějakou radu, která jim nejvíc pomůže být zdravější, jaká by to byla?
Ta rada je jednoduchá. Základní parametry jsou spánek, strava a pohyb. Pohyb venku, nemusí to být nějaká mimořádná fyzická zátěž, nemusíte slézat osmitisícovky, ale taková procházka na čerstvém vzduchu pod tím sluníčkem vám dá stokrát víc než nějaké zázračné preparáty.
Spánek k tomu je důležitý, spát pravidelně, spát dostatečné množství času a samozřejmě strava, která je taková odlehčenější trošku, trošku si to pohlídat, nepřejídat se, ale zase to nepodceňovat. Dbát na dostatečný příjem bílkovin je, myslím si, taky vhodné.
A pak samozřejmě podle vašeho individuálního stavu to nějakým způsobem ještě trochu nastimulovat. Určitě neuděláte chybu, když si vezmete nějaký vitamín skupiny B, určitě vitamín D, protože jako středoevropská země toho sluníčka nemáme tolik a to jarní to úplně nezachrání. Pokud máte nějaké problémy s imunitou, tak zinek se selenem určitě dobrá věc a dá se takto pokračovat, ale pakliže nemáte ty základní pilíře, to znamená spánek, dobré jídlo a dostatečný pohyb, pak se to blbě dohání.
Pylová sezóna začala letos dřív, které alergeny momentálně dominují? Jaké problémy aktuálně řeší v ordinaci nejčastěji? Jak jsou na tom Češi v přístupu k preventivním prohlídkám? Velmi aktivní je také na sociálních sítích, které nesmysly ohledně zdraví musí vysvětlovat opakovaně? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.