V pražském Domě národnostních menšin otevřeli novou knihovnu a vzdělávací centrum
Pět procent obyvatel Prahy tvoří cizinci. Počet oficiálních národnostních menšin vloni stoupl na číslo 14 a na magistrátu proto zvažují založení poradního orgánu, který by hájil právě zájmy cizinců. Společným centrem všech komunit je Dům národnostních menšin nedaleko náměstí I. P. Pavlova, kde právě otevřeli vzdělávací centrum i knihovnu s knížkami v ruštině, němčině nebo bulharštině.
Nová knihovna v pražském Domě národnostních menšin není nijak veliká, má pouhých 1500 svazků. Pro cizince žijící v Praze je ale cenným zdrojem informací.
„Jsou tu knížky s tématikou našich národnostních menšin, tedy třeba o Bulharsku – v bulharštině, ale třeba i v češtině. Literatury o menšinách zase tolik není, s výjimkou třeba Romů nebo Slováků. Hodně aktivní jsou také Rusové nebo Němci,“ říká ředitel domu Jakub Štědroň.
Naopak třeba maďarská menšina v Praze tolik aktivní není a knížek v rodném jazyce Maďarů tady mnoho nenajdete. A například lidí z Beninu v Praze žije jen zhruba šedesát. Doufají však, že se v knihovně časem objeví i knížky v jejich jazyce nebo o jejich zemi.
„Už tu žiji nějaký pátek. Studoval jsem tady v Praze na Vysoké škole ekonomické, pak jsem tu našel lásku a už jsem v Česku zůstal. Ředitel je náš největší kamarád, rádi sem chodíme,“ říká i za další z komunity lidí z Beninu Alexandre Vigan.
Také ředitel Štědroň věří, že se informace o knihovně mezi cizinci rozkřiknou a stane se z ní i místo pro lidská setkávání: „Předpokládám, že sem lidé začnou chodit, i když třeba budou na někoho čekat, a pak to řeknou dál.“
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Armáda chce využít know-how zkušených vojáků. Pokračovat se službě by mohli i v důchodovém věku
-
Zdražujete? Nenakupujeme. Obchodníci v Chorvatsku přišli kvůli bojkotu asi o polovinu tržeb
-
Slovenský premiér Fico odmítl výzvu k rezignaci. Vláda podle něj neplánuje vystoupení z EU
-
Hamás předal Červenému kříži v centru Gazy další čtyři rukojmí. Jde o izraelské vojačky