Mrázovka ve čtvrtek

Zhruba kilometr dlouhý tunel, který prochází pod vrchem Mrázovka a Pavím vrchem, se skládá ze dvou tubusů. Ražba tunelu byla za pomoci nejmodernější techniky zahájena na konci roku 1998. Původně měl být tunel hotov již v září 2001. Opakovaná odvolávání ekologických aktivistů, kteří zastávali názor, že stavba vážně poškodí prostředí v jejím okolí, ale výstavbu zkomplikovala a také prodražila. Původně měl tunel stát 4,5 miliardy korun, nakonec se jeho cena vyšplhala až na sedm miliard. Podle mluvčího Metrostavu Františka Poláka se jen kvůli inflaci prodražil téměř o půl miliardy. Zdražení podle něj částečně způsobily i nové bezpečnostní prvky, které museli stavitelé do projektu doplnit po několika tragédiích v evropských dálničních tunelech. Tunel, kterým řidiči projedou přibližně za minutu a čtvrt, má bezobslužný velín. Informace z tunelu, které zprostředkovávají senzory, kamery a další zařízení, vyhodnocuje počítač. Personál do velína přijde jen tehdy, je-li potřeba řídit provoz v tunelu separátně, bez návaznosti na Strahovský a Zlíchovský tunel. Pod celou Mrázovkou je zhruba šest kilometrů technických a obslužných chodeb, v nichž vedou stovky kilometrů kabelů. Mrázovka má patřit k nejbezpečnějším evropským tunelům. Tunel je vybaven speciálním detekčním systémem, který umí přesně lokalizovat místo požáru. V takovém případě se vypne celkové větrání tunelu a speciálními klapkami, které jsou ve stropu každých dvacet metrů, bude možné odsávat kouř. Po stranách tunelu byly pro případ požáru zbudovány "SOS světničky", které mají protipožární dveře, telefon a vlastní odsávání. Emise jsou přes vzduchotechniku vyvedeny do šachty, která ústí na Pavím vrchu. Dvě z propojek mezi tubusy jsou uzpůsobeny tak, aby jimi v případě nouze projely i hasičské vozy. Průchody mezi tubusy slouží i jako únikové východy, jsou proto větrány čerstvým vzduchem. Cedule směrující k nouzovým východům nebo telefonům jsou viditelné i při úplném výpadku osvětlení. Nový tunel Mrázovka spolu se Strahovským a Zlíchovským tunelem tvoří podzemní systém navazující na Jižní spojku a výpadovky na Strakonice, Plzeň a Karlovy Vary. Bude tak možné cestovat pod zemí od Střešovic až téměř k Barrandovskému mostu. Po otevření Mrázovky bude v provozu celá jihozápadní část vnitřního obchvatu města. Město od nového tunelu očekává celkové zrychlení osobní dopravy mezi čtvrtou, pátou a šestou městskou částí. Nové dopravní spojení má ulehčit zejména nejvíce zatížené Radlické ulici. Podle odhadů odborníků ve špičce novým tunelem denně projede přes 50 000 automobilů a provoz v přilehlých ulicích poklesne až o dvacet procent.