Nahlédněte do světa krystalů. Výstava v galerii Kvalitář nabízí unikátní propojení umění a vědy
Geometria naturalis – Kapitola o krystalografii. Tak se jmenuje současná výstava pražské galerie Kvalitář. Návštěvníkům umožňuje nahlédnout do historie Země skrze malby, objekty a fotografie současných umělců.
Výstava Geometria naturalis sleduje dlouhodobé kurátorské zaměření galerie Kvalitář na propojování umění a vědy. Po vesmíru a biochemii teď dostaly slovo krystaly.
„Pokud si zvolím téma, například krystalizaci, tak ta strategie je taková, že minimálně rok studuji to téma a dokážu do jeho nitra vstoupit mnohem hlouběji, pokud se mu věnuji i jako umělec,“ říká Jan Dotřel, kurátor výstavy a zároveň i jeden z vystavujících umělců.
Jeho příspěvkem jsou fotografie uměleckých těles v krajině. Svá díla v Kvalitáři představují také Berdych Karpelis, Rony Plesl, Jan Poupě nebo Adam Kašpar.
„Ten skutečně vychází z reálného pozorování, nejenom geologie, ale i paleontologie a astronomie. A je to přesně dialog autora, který mě velice baví. Věnuje se médiu klasické olejomalby, maluje víceméně pouze to, co vidí.“
Naproti němu vybral kurátor umělce Jana Poupěte. „Který vlastně s tematikou krystalizace nemá úplně stoprocentně co do činění, ale používá geometrický systém a krystalickou mřížku můžeme najít v nitru každého krystalu,“ dodává Jan Dotřel.
Jakub Berdych Karpelis vědomě využívá různé druhy hornin, které jsou determinovány přírodní pravidelností. Rony Ples se věnuje zejména sklu, ze kterého inovativním řemeslným způsobem vytváří skulptury s tematikou krystalizace a posvátné geometrie.
Výstavu Geometria naturalis můžete v galerii Kvalitář na Senovážném náměstí navštívit až do 19. února.
Poslechněte si celý rozhovor s kurátorem Janem Dotřelem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.