S oblibou se lidí v publiku ptám, co mají za tetování, to je často hodně zajímavé, směje se stand-up komik Martin Jirman
Interakci s publikem si během svých výstupů nenechá ujít a kromě tetování ho zajímají i vztahy a práce. Martin Jirman vyměnil před lety rozjetou kariéru v nadnárodní firmě za stand-up a nelituje. Minulý rok mu vyšla také kniha Pravá láska v době umělé inteligence.
Martin Jirman je známý především jako komik, dnes už se ale nebojí ani označení spisovatel. Jeho kniha ukazuje příběh Elišky a Matěje, kteří se rozhodli vyřešit svoji partnerskou krizi pomocí vztahové aplikace.
„Je to takové zamyšlení, co můžeme očekávat v blízké budoucnosti. A jak umělá inteligence, která je v dnešní době de facto skoro všude, ovlivní velmi brzo i vztahy,“ přibližuje a dodává, že v literární tvorbě plánuje pokračovat.
„Spousta mých kamarádů mi říká, že ještě nejsem spisovatel, že jedna kniha se vůbec nepočítá. Takže minimálně pro tyto škarohlídy napíšu ještě jednu. Nevím, jestli to bude vyloženě pokračování, mám tady v zápisníku i nějaké jiné nápady.“
Z korporátu na pódium
Se stand-upem začal před deseti lety a změnilo mu to život. Opustil stabilní kariéru v korporátu a vrhnul se do uměleckého světa. „Měl jsem skvělou práci, skvělý kolektiv, skvělý peníze, vlastně všecko bylo super, ale vevnitř bylo absolutní prázdno. To pak vyplnil stand-up.“
„Já si na tom zakládám, 70 procent je nějaký můj připravený materiál a vtipy a 30 procent mám připravené věci, které chci probrat s tím publikem. Mezi moji oblíbenou otázku na lidi patří, kde pracují, jak dlouho jsou spolu, když jsou v páru. A moje úplně nejoblíbenější je, co mají za tetování, protože často je to hodně zajímavé,“ směje se.
„Protože každý máme se vztahy v sobě nějakou napjatou strunu. A když vám na ni někdo na pódiu zabrnká, tak vás to často rozesměje úplně nejvíc.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
