Vražda, sebevražda nebo nešťastná náhoda? Badatel Jaroslav Mareš objasňuje smrt Jana Masaryka
Smrt Jana Masaryka patří k největším českým historickým záhadám. Novinář a badatel Jaroslav Mareš popisuje, jak prošel několik tisíc stránek spisu a škrtal legendy i konstrukce. Jaká teorie mu nakonec zůstala? Z celého jeho zkoumání vznikla i kniha Zbytečná záhada – smrt Jana Masaryka.
Smrt Jana Masaryka je dodnes předmětem sporů i konspiračních teorií. Jeho tělo našli 10. března 1948 pod okny jeho bytu v Černínském paláci. Novinář a badatel Jaroslav Mareš k nevyjasněné přistoupil metodou systematického vylučování, kterou použil už u štěchovické záhady.
„Začal jsem škrtat nesmysly, výmysly, ničím nepotvrzené bajky a nakonec mi zůstalo několik věcí, kterým se dalo věřit. Když tato metoda fungovala na Štěchovice, tak jsem si troufale řekl, že si ofotím těch 6 tisíc stránek spisu generální prokuratury, že seženu všechny ostatní materiály, které jsou dostupné, že si přečtu všechny knížky, které o tom dosud vyšly, a že bych třeba zkusil zase škrtat,“ vysvětluje.
Původně byl prý přesvědčen, že byl Jan Masaryk zavražděn. „Doufal jsem, že se mi tam podaří v těch materiálech najít podle nějakých rozporů nebo naopak shod ve výpovědích něco, co by třeba ukázalo na to, jak to skutečně bylo.“
Pravda je dnes jen možnost
Velkou pozornost věnoval také variantě sebevraždy. Tu plánovanou prakticky odmítá. „Člověk, který plánuje sebevraždu, si asi těžko bude psát projev na druhý den. Člověk, který byl v životě vždycky uhlazený elegán, těžko vyskočí ve znečištěném pyžamu.“
Zpochybňuje také legendu o sebeobětování, o které hovořili jeho nejbližší spolupracovníci. „Bohužel pro ně se špatně domluvili na tom, co budou vyprávět, protože každý vypráví něco jiného, navzájem se vyvracejícího.“
Kolem smrti Jana Masaryka vzniklo mnoho lží a nejrůznějších svědeckých výpovědí, které ale při podrobném zkoumání nedávají smysl. Zbývá tedy možnost nešťastné náhody.
„Neřekl bych, že zastávám nějakou variantu. Já jsem škrtal, škrtal, až mi něco zbylo. Pravda je dneska už jenom možnost, protože nemáme nikoho, kdo by mohl něco potvrdit. Prostě my můžeme škrtnout ty nesmysly a potom z toho, co zbylo, tak můžeme postavit buď sebevraždu v náhlém pohnutí smyslů, nebo nešťastnou náhodu.“
Ve vyšetřovacím spisu z roku 1948 některé zprávy chybí, nebyl zmanipulován? Jaké největší nesmysly se objevovaly ve výpovědích svědků? Kdo by mohl chtít Masaryka zavraždit? Kdo byl Jan Bydžovský a jakou hrál v příběhu roli? Svůj YouTube kanál badatele.net spustil Jaroslav Mareš přesně před 10 lety, tedy 14. února 2016, jak to všechno začalo? A jaké další téma má rozpracované? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
