Rodičovství je jedna z nejtěžších rolí. S dětmi mluvím otevřeně, nemám tabu, prozrazuje herečka Michaela Maurerová
Hlas i tvář Michaely Maurerové dobře znáte z rozhlasu, televize, seriálů či pohádek. Herečka a moderátorka je velmi činorodá a do toho všeho zvládá být vášnivou čtenářkou i pečlivou mámou. Proč je v poslední době opatrná na sociálních sítích? Proč se jako dítě musela potýkat s pocitem jinakosti? A co svým potomkům neustále opakuje?
Michaela Maurerová je vášnivou čtenářkou, ráda píše, ale ze všeho nejraději prý mluví. Raději čtyřikrát zavolá, než aby napsala jednou dlouho zprávu nebo e-mail. Velmi aktuálním tématem jsou pro ni sociální sítě.
„Já jsem byla velký nadšenec. Z příjemného deníčku se ale časem stalo něco, co mě začalo ovládat. Dnes už hodně přemýšlím o tom, co na sítě dávám, protože je to navždy. A taky jsem si řekla, že ten život, který se přesunul do toho virtuálního světa, není ten opravdový život. Snažím se teď využívat ty sociální sítě k tomu pravdivějšímu obrazu a snažím se, aby neovládaly ony mne, ale já je.“
V dětství byl „virtuální“ realitou Michaely Maurerové rozhlas a knížky. Po rozvodu rodičů totiž vyrůstala jen s maminkou a bývala hodně sama. Tehdy se v ní také zrodila touha hrát. „Bylo těžké si to přiznat, ale byla to terapie. Já jsem strašně toužila, aby si mě všimli, aby mě vnímali.“
Temperamentní dítě
K dětství herečky a moderátorky patříval i pocit jinakosti. Z kolektivu hodných holčiček v zástěrkách totiž vyčnívala a ve škole prý byla na nástěnce dětí s nejlepším prospěchem i na té s nejhorším chováním.
„Já jsem se necítila jiná, ten pocit mi podsouvali lidé kolem mě, protože jsem nebyla dítě, které by chtělo sedět s rukama za zády. O co víc mi říkali, že jsem jiná, temperamentní a zlobivá, tím víc jsem toužila být jako ostatní.“
Ze všech svých rolí, které kdy dostala, považuje za nejtěžší mateřství. „Jestli jsem si něčím jistá ve svém rodičovství, protože ve spoustě věcech mám pochyby, tak že s nimi otevřeně o věcech mluvím, že nemám tabu, že jsem otevřená jakékoliv diskusi na jakékoliv téma. A pořád jim opakuji, že je mám bezpodmínečně ráda. I když se někdy zlobím, jsem naštvaná nebo nepříjemná.“
Proč o ní její partner říká, že je pan Bačkora? Proč je ráda, že měla některé věci v dětství těžší? Jak se vyrovnává s hejty na sociálních sítích? A co znamená, že je těšící se typ? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka