Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Kvůli natáčení se herci učili slovácký dialekt, líčí režisér Ondřej Hudeček

Poberta je heist movie, tedy film, kde je hlavní dějovou linkou nějaká loupež nebo loupeže. Nakolik je Poberta akční heist movie a nakolik je to zrcadlo společnosti?

Je to všechno dohromady. Těch žánrů je tam hodně. Je to zároveň komedie, ten zlodějský film, ale určitě je to i nějaká společenská satira.

Tak trochu možná sociální drama, do určité míry. Kombinuje to zkrátka víc věcí, což je něco, co mě jako tvůrce i diváka hodně baví, protože to dává možnost překvapovat diváka v tom, co přijde. Takže je to kombinace žánrů.

Já jsem Pobertu viděl včera večer, už jsem vám to říkal i před rozhovorem. Musím říct, že jsem viděl něco, co mě bavilo, do čeho jsem se dokázal vžít, u čeho jsem se smál, dojímal se, byl jsem v napětí. Omlouvám se za ten triviální dotaz, ale zajímá mě to, kde se vzal ten nápad?

Ondřej Hudeček|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Nějakou dobu jsem nosil v hlavě nápad o takové bandě zlodějů na jihomoravském malém městě, trošku inspirovaný právě prostředím, ze kterého pocházím a různými postavičkami nebo známými, kamarády, kteří tak nějak byli vždycky jednou nohou ve vězení. Když jsem hledal nějaký námět, který by byl realizovatelný v našem prostředí a zároveň by kombinoval žánry, které mě baví, tak jsem vytáhl tento svůj nápad. V době pandemie, která v té době byla, když jsme psali scénář, tak se z něj postupně stával ten tvar, který můžeme vidět dnes. 

Takže to, že to bude zasazené do vašeho rodného Slovácka, byla jedna z těch prvních myšlenek?

Určitě toto prostředí byla velká inspirace. Ono samozřejmě během té produkční přípravné fáze člověk samozřejmě řeší, kde to bude natáčet, protože ta jižní Morava je dále. Člověk tam musí přesunout třeba na měsíc celý štáb, jsou tam různé komplikace s tím spojené, ale nakonec vyhrálo to, že tím, že to je pro mě osobní prostředí, které znám, ve kterém jsem vyrůstal, tak jsme se rozhodli s producentem Tomášem Hrubým to natáčet právě tam. Protože věřím, že čím víc osobní ten projekt je, tak tím více do toho může propsat a může být třeba specifičtější. Takže to byl ten důvod.

Vnímám tam ještě jednu poměrně velkou výzvu, a to pro herce, protože pro ty svoje role se museli učit slovácký dialekt. Což pro herce z Prahy asi nebylo nic jednoduchého. Prozradil byste mi třeba, pro koho to byla největší výzva?

Těžko asi takto říct, koho konkrétně, pro všechny to bylo náročné, čím větší roli, tak tím je to těžší, protože toho textu je tam víc.

Takže určitě Matyáš Řezníček, který hraje hlavní roli, tak se toho musel nejvíc naučit. Ale ono to není jednoduché pro nikoho, protože zkrátka ten tón toho nářečí je jiný. Na druhou stranu spoustu herců říká, že mají rádi, když mají právě nějakou takovou vnější okolnost, ať už je to třeba změna vzhledu nebo změna řeči, chůze apod., protože jim to umožňuje tu figuru nějakým způsobem víc oddálit od sebe. A tím pádem je to pro ně zajímavější a líp se jim s tím pracuje. Takže na jednu stranu byli rádi, že mají takovou okolnost a zároveň to ale znamenalo spoustu práce.

Vojtěch Přívětivý a Ondřej Hudeček|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Co říká na přirovnání k filmu Dannyho parťáci? Jak filmu pomáhá zasazení do covidové pandemie? Jak probíhal casting herců? Ve filmu hrají i místní, co říkají na herecký dialekt? A jak na komedii reagují diváci při promítání? Poslechněte si celý rozhovor.