S novinářkou Zdislavou Pokornou o Motoristech, Mapě vlivu i kauze Bitcoin. V té se teď dějí zajímavé věci, podotýká

14. březen 2026

„Moje babička vždycky milovala politiku a extrémně to sledovala, řešila, co kdo řekl, kdo kdy zalhal, že si to protiřečí s tím, co říkal před týdnem,“ směje se Zdislava Pokorná, které to připadalo divné. O politiku se dlouho nezajímala, dnes ji jako reportérka Deníku N řeší každý den.

Zdislava Pokorná nebyla na konci ledna vpuštěna na brífink ministra Petra Macinky z Motoristů. Deník N tedy nemohl mít na tiskové konferenci v Černínském paláci své zastoupení. Proti tomuto postupu se pak veřejně ohradili šéfredaktoři dalších českých médií. Macinka se později vyjádřil, že pokud se jí to nějak dotklo, tak v rámci nějaké psychosociální podpory ji s sebou někam vezme.

„Už je to několik týdnů, ale ještě pozvání nemám, ale myslím si, že si o to musím říct. Řeším, kam bych mohla vyrazit, a jestli to vůbec dovolí, jestli to ještě platí,“ reaguje novinářka.

Zároveň dodává, že s její osobou mají Motoristé problém dlouhodobě. „Zvlášť poté, co vypukla kauza Filipa Turka, což byl i jeden z důvodů, proč nebyl jmenován ministrem životního prostředí. Respektive ty důvody, které později zmiňoval prezident, tak vycházely z toho, že jsme zveřejnili nenávistné výroky na sociálních sítích. A myslím si, že od té doby tam je velká nevraživost nejen vůči mně, ale i vůči tomu médiu jako takovému.“

Lenka Vahalová a Zdislava Pokorná

Bitcoinová kauza

Zdislava Pokorná se také věnuje bitcoinové kauze, která vypukla loni v květnu. Ministerstvo spravedlnosti si vzalo dar od odsouzeného podnikatele Tomáše Jiříkovského.

„Stálo to post tehdejšího ministra spravedlnosti. Kvůli té kauze se řešilo, jestli nepadne i ta vláda, anebo jestli o post nepřijde tehdejší ministr financí Zbyněk Stanjura, protože se tam řešila role nejenom jeho, ale i těch dalších úředníků. Kdo o tom daru věděl, jestli se tomu dalo zabránit, protože reputačně to prostě pro tu vládu nevypadalo vůbec dobře, že si bereme peníze od člověka odsouzeného za provozování darknetu.“

Případ měli od začátku na starosti olomoučtí žalobci. „Teď se vlastně v rámci té kauzy dějí další zajímavé věci. Padl návrh, že je dostatek důkazů na to, aby se případně mohl trestně stíhat i exministr Pavel Blažek a jeho tehdejší náměstek a ještě další lidé, potom se ale začaly dít personální změny toho týmu, některý žalobce, který to měl na starosti, tak odstoupil. Ta kauza, ta politická část, se prostě přesunula do Prahy jiným žalobcům. Takže to působí hodně zvláštně, co se kolem toho děje a celá řada expertů varuje, že to může být účelové,“ vysvětluje.

Zdislava Pokorná

Mapa vlivu

Kromě sledování aktuální politické situace, dění kolem Motoristů a bitcoinové kauzy má Zdislava Pokorná ještě jeden důležitý projekt, který se jmenuje Mapa vlivu. Cílem je monitorovat mocenské a ekonomické vazby v regionech. Vlivní podnikatelé a lokální elity totiž často později vstupují do vyšších pater politiky.

„Myslím, že je důležité ty lidi nasvěcovat, protože potom se dá zabránit tomu, aby stoupali výš. Záměr je objet celou republiku, bude to něco, co tady nikdy nebylo, ale zároveň je to hodně pracné. Dost jsem se zasekla na severu Čech, teď bych se chtěla vydat do Olomouckého kraje a jižních Čech a Karlovarského kraje, protože mi o to lidi dost píšou.“ 

Jaký je její postup práce při vytváření Mapy vlivu, jaké informace shání a s kým je v kontaktu? Proč se po večerech ráda dívá na jednání regionálních zastupitelstev? V čem jí pomáhá umělá inteligence? Chce se investigativní novinařině věnovat dlouhodobě? Jak to vypadá s trestním oznámením, které na ně podal Filip Turek? A proč začíná být cynická? Poslechněte i celý rozhovor.

autoři: Lenka Vahalová ,

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.