Celá řada fascinujících památek, některé jsou vystaveny vůbec poprvé, zve Jiří Fajt na unikátní výstavu Svatovítského pokladu

23. březen 2026

Jízdárna Pražského hradu se připravuje na největší letošní výstavu s názvem Fragmenty paměti: Svatovítský poklad v zrcadle současného umění. Začíná v pátek 27. března a propojuje středověké artefakty, dnes již vzdáleného nebo cizího významu, se současným uměním. Vybízí k přemýšlení o vztahu minulosti a současnosti. Na výstavu pozval její hlavní kurátor Jiří Fajt.

S výstavou, na kterou se teď všichni můžeme těšit, je to tak, že vlastně prapůvodně byl poklad vystavován na Pražském hradě a došlo tam k výpovědi. Tudíž se přesunul do Drážďan a teď se znovu přesouvá do Čech. Je to ve zkratce tak?

Je to tak. Návštěvníci nebo zájemci mohli skutečně vidět Svatovítský poklad instalovaný v kapli sv. Kříže na II. nádvoří Pražského hradu za administrativy prezidenta Zemana, ale protože tehdy si moc nevěděli rady s tím, jak to vůbec provozovat, a v podstatě tam vůbec nikdo nechodil, protože o tom se ani moc nevědělo. Ta zápůjční smlouva od pražského arcibiskupa a Metropolitní kapituly byla na 10 let. A ještě před vypršením této desetileté lhůty, vlastně dva roky před vypršením, přišel dopis na Metropolitní kapitulu, aby si ty věci zabalili, že ten prostor té kaple sv. Kříže potřebuje Pražský hrad k jiným účelům. Takže to je pravda.

Pak přišla ale žádost speciálně na vás, že by se ten poklad mohl také dostat do zahraničí. A to se i stalo.

Ano, já jsem od kolegů z Metropolitní kapituly, což je ten hlavní pořadatel společně s pražským arcibiskupstvím, ale samotný Svatovítský poklad patří Metropolitní kapitule u sv. Víta v Praze, byl dotazován, zda by nebylo možné výjimečně podniknout takovou kratší cestu toho pokladu vlastně i za našimi hranicemi. Což by tedy bylo vůbec poprvé v historii Svatovítského pokladu. Na tom jsme se dohodli a první zastávka byla skutečně v Drážďanech a tam jsme otevřeli výstavu, kde jsme ukazovali asi 125 předmětů ze Svatovítské pokladnice.

Jiří Fajt

Ta výstava tam měla velice pozitivní ohlas. A i to spojení s pracemi současných umělců, které jsem k tomu přizval, v těch Drážďanech jsme měli tři, si myslím, že potvrdilo, že takový ten dialog na nejrůznější úrovni toho starého s tím novým, nebo dialog materiálů, dialog umělecký, je nosnou metodou, jak tyto klasické památky naší minulosti lze prezentovat současnou formou. A to bylo vidět i na návštěvnosti, kdy v těch výstavních prostorech byla vidět celá řada nejmladších návštěvníků, dorostu nebo dvacetiletí tam docela hojně chodili.

Ta pražská výstava, která nás čeká za pár dní, je obohacena o minimálně některá nová jména, ale bude třeba vystaveno i více těch kousků z toho Svatovítského pokladu? Pokud jsem správně informován, mělo by to být až 140 kusů materiálů.

To je pravda. My tady v Praze jsme se dohodli s Pražským hradem na tom, že bychom tu výstavu vlastně chtěli přenést do místa, kam svým způsobem patří, kousek od katedrály svatého Víta. Jízdárna Pražského hradu, kterou jsme dostali k dispozici, a já jsem za to nesmírně rád a jsem nesmírně zavázán kolegům, kolegyním z Pražského hradu, že to bylo umožněno, nám otevřela možnost pozvat nejenom tři současné umělce, které jsme měli v Drážďanech, ale my v Praze jich máme devět, takže šest lidí je přírůstkem tady pro tu pražskou zastávku.

A vedle toho my ukazujeme dokonce víc než 140 předmětů. Já jsem to nikdy nepočítal, ale mám pocit, že je to přes 150 exponátů přímo ze Svatovítské pokladnice. Ten celý výběr je omezen chronologicky. Já jsem z určitých důvodů si omezil čas vzniku těch památek polovinou 17. století, takže dobou třicetileté války a uzavření Vestfálského míru v roce 1648. Takže ty věci mladší, barokní, 19. nebo dokonce pár předmětů z 20. století se tam neobjevují.

Olda Burda a Jiří Fajt

A vedle toho jsme vystavili v Praze řadu památek, které jsou vystaveny vůbec poprvé, takže ty ani nebyly předmětem té expozice v kapli sv. Kříže. A rozšířili jsme ty krásné zlatnické nebo textilní památky z pokladu o archiválie a rukopisy. Takže je tam celá řada fascinujících památek, které nám připomínají tu velikou dobu vzniku a růstu Svatovítského pokladu, který sám o sobě byl ve středu zájmu už přemyslovských panovníků, ale zejména Karel IV. se podílel na jeho obrovském zmnožení a růstu.

O jaká jména známých umělců je výstava obohacena? Které nejcennější fragmenty se dochovaly a budou k vidění? Svatovítský poklad je jedním z největších chrámových pokladů v Evropě, který je ten největší? Výstava Fragmenty paměti: Svatovítský poklad v zrcadle současného umění potrvá do 26. července, co bude pak? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Oldřich Burda ,
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.