Trojský zámek je ozvěnou honosných římských vil
Na pravém břehu Vltavy, v pražské Troji, navštěvujeme zoologickou nebo botanickou zahradu. Rozkládají se na bývalých pozemcích zámku, který nechal majitel postavit a vyzdobit tak, aby k jeho návštěvě nalákal císaře. Nepovedlo se. Do zámku zavítala až jeho dcera, Marie Terezie.
Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka, okouzlený honosnými římskými předměstskými vilami, se rozhodl přenést kousek ‚věčného města‘ do své rodné země. A začal budovat. Mladý hrabě měl šťastnou ruku při výběru místa i umělců, kteří měli jeho sen uskutečnit. Stavba raně barokního zámku byla dokončena v závěru 17. století. Autorem projektu byl architekt francouzského původu Jean Baptiste Mathey.
Pro výzdobu hlavního sálu povolal stavebník vlámské malíře Abrahama a Izáka Godynovy. A vyzdobený tu je skutečně každý centimetr. Pokud vyhlédnete z okna hlavního sálu směrem do zahrady, jako na dlani budete mít Pražský hrad. Hrabě místo pro stavbu pečlivě vybral, aby si císař jeho letohrádku všiml a navštívil ho.
Hlavní sál je středem stavby, do obou stran se z něj rozbíhá chodba s přilehlými salóny. Schodiště, vedoucí do zahrady, zdobí plastiky antických bohů, alegorie denních i ročních období a světadílů. Zámek je vlastně spíš vilou zámeckého typu, je to nízká stavba v kombinaci barev terakotová a bílá, sloužila a slouží k užívání jen od jara do podzimu.
Zahrada s několika fontánami a množstvím bílých laviček je geometrická; přiléhá k ní přírodní bludiště a štěpnice (ovocný sad). Stálou expozici tu představuje samotná architektura a výzdoba zámku Troja, především nádherné fresky. Každoročně se v Trojském zámku připravují nové výstavy, které jsou uzpůsobeny specifičnosti zámeckých interiérů. Ve sklepení zámku se nachází expozice originálů soch z pražských zahrad.
Zámek Troja spravuje Galerie hlavního města Prahy. Otevřeno je do 4. listopadu, od úterý do neděle od 10.00 do 18.00 hodin, v pátek od 13.00 do 18.00 hodin. V zimním období (do 31. 3. 2020) je zámek uzavřen.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
