Včelařům nepřežila zimu čtvrtina včelstev. Úhyny jsou nejhorší za posledních dvanáct let

„Můžu potvrdit, že je to velmi individuální, nejen v rámci jednotlivých včelařů. A nezáleží na tom, zda je to včelař pečlivý nebo méně pečlivý. Jsou stanoviště, kde přečkali bez ztráty kytičky a na jiném stanovišti, které je třeba jenom o pár km dál, se setkali s velkými úhyny až v řádech třiceti, čtyřiceti, dokonce i padesáti procent,“ upřesňuje předsedkyně základní organizace Českého svazu včelařů v Benešově Hana Chmelová.

Čtěte také

Za včelami do trojské botanické zahrady. Interaktivní expozice představuje život včel i medonosné rostliny

Úhyny jsou podle ní souhrou několika faktorů. „Nejčastěji je skloňována varroáza, to znamená, že ta včelstva byla poměrně oslabená už v momentě, kdy se rodila zimní generace, která by měla vydržet až do jara.“

Úhyny přes třicet procent má taky Kristýna Havlíčková z Chářovic. Tam má zároveň i obchod s včelařskými potřebami. Podle informací od zákazníků prý také platí, že úhyny mají někde v normě, jinde extrémní.

„Nikdy za to nemůže jenom jeden faktor, vždycky je to víc věcí a třeba se to táhne i nějaký ten rok. To jsem koukala i u nás, u našich včel. Už loni jsem našla třeba hodně kleštíka varroázy. Právě na tu varroázu se pak nabalují další věci, prostě jsou náchylnější k jiným onemocněním,“ říká.

Předsedkyně základní organizace Českého svazu včelařů v Benešově Hana Chmelová|foto:Věra Hájková, Český rozhlas

Data o letošních vysokých úhynech přinesla Univerzita Palackého v Olomouci, která vyhodnocovala průzkum mezi včelaři.

„Největší úhyny zaznamenali včelaři v Praze a Libereckém kraji, kde nepřežila přibližně třetina včelstev. Úplně nejhorší situace je v okrese Česká Lípa. Včelaři tam přišli o polovinu včelstev,“ uvádí Jan Brus z Přírodovědecké fakulty.

Jaké jsou tedy počty včelstev, která nepřežila zimu? Podle dat Státní veterinární správy situaci zhoršila i další onemocnění, která? Poslechněte si celou reportáž.