Zápasník Zdeněk Polívka: Nevím, kde bych bez MMA byl. Je to moje součást

„Při vstupu do klece jsem hodně koncentrovaný, necítím strach, ani vztek,“ řekl nám hned v úvodu známý zápasník. Člověk podle něj musí skloubit fyzickou i psychickou připravenost. „Jak se trénuje hlava? Musíte to chtít, nejde to dělat jen pro slávu nebo pro peníze. Pro člověka to musí mít nějaký hlubší význam.“

Zdeněk Polívka zápasí od svých 15 let a od roku 2016 profesionálně. Díky zkušenostem je prý vyrovnanější. „My zápasníci strach necítíme, víme, co nás tam čeká a proč tam jdeme. Nemělo by nás nic překvapit. Nervózní ale bývám. Člověk má obavy z prohry. Trénujeme dvakrát denně a i to nás připraví na bolest. Zápasy bolí, ale to k tomu patří.“

Nemá rád pravidla a omezení

MMA znamená v překladu Smíšená bojová umění a právě ona různorodost k němu Zdeňka Polívku přivedla. Podle svých slov totiž nemá rád pravidla a omezení.

„Prohry jsou pro mě hodně těžké. Vždycky si všechno hodně přehrávám v hlavě. Zápasení mi dalo disciplínu, nevím, kde bych bez MMA byl. Je to moje součást.

Zatímco dnes je Zdeněk Polívka mladý ambiciózní muž, který se nebojí postavit sebesilnějšímu soupeři, jako dítě byl terčem šikany a dlouho se potýkal s nízkým sebevědomím. „Myslíval jsem si, že jsem nula a že nic nedokážu.“

Jak jeho život ovlivnilo velmi brzké setkání se smrtí blízkého člověka, proč je pro něj trenér svátostí a proč měl jako dítě radost z propadnutí? I o tom byla v pořadu Až na dřeň řeč.