S psycholingvistkou Kateřinou Chládkovou o učení jazyků. Strašně záleží na metodě, kterou používáte, přibližuje
Psycholingvistka Kateřina Chládková zkoumá, jak si lidé osvojují mateřské i cizí jazyky, jak se jazyk prolíná celým naším životem, myšlením a jak ovlivňuje fungování ve společnosti. Proč je pro učení klíčové nejen poslouchat, ale také se nebát chybovat? A jak fungují bilingvní děti?
První impulz k této specializaci přišel podle Kateřiny Chládkové už během studia vysoké školy v Olomouci, kde ji kurz o osvojování řeči nadchl natolik, že už nebylo cesty ven. Následně studovala i v Amsterodamu, který popisuje jako ráj lingvistiky.
Její výzkumy se často týkají osvojování jazyků, u dospělých i u velmi malých dětí. Sama se cítí komfortně ve třech jazycích - češtině, nizozemštině a angličtině. Ale naučit by se jich chtěla mnohem více.
„Strašně bych chtěla znát všechny jazyky světa. Ale ten čas věnuji tomu zkoumání místo toho, abych se ty jazyky nějak učila,“ říká s úsměvem. Samotné učení je prý úzce propojeno s metodou, jak ale souvisí třeba s nadáním a schopnostmi?
„Pokud použijete horší metodu k učení, kde vám třeba není zvuk toho jazyka dopřáván dostatečně, tak potřebujete mít dobrý hudební sluch. Pokud je vaším cílem znát co nejvíc slovíček nebo znát gramatická pravidla, tak samozřejmě na tom budou lépe lidi, kteří mají lepší paměť. Na té metodě ale strašně záleží.“
Chybovat je normální
Ideální je metoda, která kopíruje osvojování mateřského jazyka, to znamená si jazyk zažívat, vnořit se do něj a začít u poslechu, dobře můžou posloužit filmy a seriály. Nesnažte se na začátku číst a nějak si uvědomovat pravidla nebo poučky.
„Koukat na komunikaci v tom jazyce, ale určitě nezůstat jenom u toho poslouchání. Začít se i sám projevovat, musí přijít ta fáze, že opravdu překonám ten svůj ostych i za cenu, že budu mluvit s chybami. Je to úplně normální, i když známe jazyk dobře, tak děláme chyby.“
A jako u všeho hraje velkou roli také motivace. „Ne, že se potřebuji do třech měsíců naučit jazyk, protože mi to řekl můj šéf, že potom dostanu třeba přidáno, ale nějak se zkusit seznámit i s tou kulturou, která se k tomu jazyku váže, zkusit se do ní aspoň trošku zamilovat, protože to strašně moc pomůže.“
Velké téma představují bilingvní děti, které si od velmi brzkého věku osvojují paralelně dva jazyky. Je zcela běžné, že dítě jazyky míchá. „To není vůbec žádný znak nějaké nekompetence. To dítě vlastně úplně krásně využívá všechny ty zdroje, co má.“
Kterým jazykem začne dítě mluvit dřív, nebývá záměrná volba. „Třeba v té kombinaci angličtina - čeština, tak angličtina má kratší slova, zejména ta dětská. Některá se jednodušeji vyslovují než ty české ekvivalenty, takže děti začnou říkat první slova v angličtině, protože se jim to prostě líp artikuluje, ale vyvíjí se jim slovník v obou jazycích.“
Kateřina Chládková se v rámci výzkumů zaměřuje i na miminka, poznají hned po narození mateřský jazyk? Jak moc ji tahají za uši přízvuky a řečové vady? Proč se dítě nenaučí jazyk jen z tabletu? Čím disponuje polyglot? A jak je na tom s učením jazyků české školství? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
