Bílkova vila: půdorys připomíná stopu kosy sklízející obilí
Pár kroků od zastávky tramvaje Chotkovy sady, naproti Letenským sadům, stojí Bílkova vila. Dnes ji, schovanou za stromy, možná přehlédnete. V roce 1910, kdy se začala stavět, tu ovšem ještě nerostly. A tak atypická vila, jedna z nejoriginálnějších staveb secesního symbolismu v Evropě, působila jako zjevení. Měla ráz středověké svatyně postavené z režných cihel a kamene.
Vilu s ateliérem na Hradčanech si sochař František Bílek nechal postavit na pozemku u Mariánských hradeb podle vlastního návrhu. Využil zkušeností ze stavby svého prvního domu v rodném Chýnově o 13 let dřív. Vila je ve své podstatě víc výtvarným dílem než architekturou. Neobvyklý vzhled stavby podtrhuje půdorys, přirovnávaný ke stopě kosy sklízející obilí. Vila má ploché zastřešení a mohutné sloupy připomínající snopy. Všudypřítomné jsou nejen prvky klasů obilného pole, ale i další detaily živé přírody.
Od roku 1963 je Bílkova vila spravována Galerií hlavního města Prahy. V nově otevřené stálé expozici umístěné ve vile jsou kromě původního vybavení interiéru prezentována Bílkova díla z jeho vrcholného tvůrčího období. V ateliéru objevíte výběr z děl, která Bílek zrealizoval během svého života; od raných sochařských prací ještě z dob pařížských studií z počátku 90. let 19. století až po závěrečný monumentální soubor Budoucích dobyvatelů, dokončený až ve druhé polovině 30. let 20. století.
V přízemí, v jídelně a pracovně, a také v části prvního patra je umístěn originální nábytek provedený podle Bílkových návrhů. Doplňují ho ukázky komorní tvorby inspirované vlastní rodinou. Druhé patro je vyhrazeno menším doprovodným výstavám, přednáškám, promítání. V suterénu vily je umístěn archiv. Vila je návštěvníkům přístupná po celý rok, denně kromě pondělí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.