Chcete se dozvědět víc o pražských fontánách a kašnách?
Kašny byly dříve hlavním zdrojem pitné vody v Praze. Stávaly na každém prostranství. Některé zůstaly, jiné vodní zdroje dokonce přibyly. Kašnu s delfíny, Neptunem, prameník na Havelském tržišti, pítka ve Františkánské zahradě a mnoho dalších jsme si s Jolanou Novákovou "prohlíželi" od 3.2. do 16.2. na Regině.
Některé kašny bývaly prosté a roubené, jiné byly zdobeny plastikami s antickými, biblickými a přírodními motivy. Zejména za renesance a baroka se bohatí měšťané a šlechtici předháněli v okázalé výzdobě kašen a stavěli krásné fontány.
V roce 1858 zásobovaly pražské vodárny 440 kašen, z toho 72 veřejných, ostatní byly soukromé. Dnes je kašen méně, ale i dnešní doba projektuje a staví zejména v odpočinkových zónách nové vodní prvky a staré se snaží uchovat.
Například Pražský hrad má na 30 funkčních kašen a fontán. Fontány a kašny bývají u nás v provozu zpravidla od 1. května do 30. září, někdy už od dubna do října, mnohé však nejsou funkční.
Pražských studánek evidují ochránci přírody na 120. V roce 1872 bylo zaznamenáno 1 717 studní, z nichž se 636 studní neužívalo. Ještě k roku 1915 se uvádí 151 veřejných studní a 1200 soukromých.
Pražská vodohospodářská společnost postupně předávala studny jednotlivým pražským částem. V současnosti například Praha 1 eviduje 16 veřejných studní, více jich je v uzavřených dvorech a soukromých domech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
