David Laňka: Díky setkání se smrtí jsem dnes klidný

Po snímku Spolu, který nechal diváky nahlédnout do života rodiny s autistickým člověkem, pustil David Laňka do kin další snímek, kterým chce provokovat k zamyšlení. Film se jmenuje Jedna noc a dotýká se sdílení intimity v partnerském soužití. „Mám pocit, že by se filmy měly vždycky dotýkat věcí, které jsou společensky palčivé. Bezduchých romantických komedií je dost a budí dojem, že se nic kolem nás neděje.“ Lidé jsou podle něj připravení přijímat náročná témata v případě, že jim nabídnete postavy, se kterými se mohou ztotožnit.

Svět filmu Davida Laňku zlákal už jako malého kluka. „Jako režiséra mě strašně baví práce s hercem proces, při kterém ožívá to, co jsem si sám někde napsal.“

Velký vliv na něj měla jeho babička, která s ním chodívala do kina a zásadní pro něj byl i několikaletý pobyt v Afghánistánu 80. let. „Tatínek pracoval na ministerstvu zahraničních věcí a my jsme díky němu cestovali. Já tehdy usínal s pohledem na hory, kde padaly vrtulníky. Stříleli po nás, když jsme jeli autem. Možná proto, že jsem se jako dítě setkal se smrtí a s nebezpečím, jsem dodnes tak klidný.“

Sám sebe víc než do filmů vkládá do svých knih. Po rozpadu svého prvního manželství se ze všeho vypsal v knize, kterou napsal pod pseudonymem.

Proč o sobě říká, že už asi nikdy nenatočí film pro mladé a jak tátu osmi dětí ovlivnilo rodičovství? I o tom byla v pořadu Až na dřeň řeč.