Hraní mě furt baví, takže jsem šťastný člověk. I když jsem prošel depresemi, vypráví Miroslav Hanuš

Aktuálně hraje v sedmi divadlech a na repertoáru má dvanáct her. I kvůli tomu odmítl už několik seriálů, které hercům pak zabírají hodně času. „Snažím se šetřit silami a navíc se považuji především za divadelního herce.“

I na DAMU prý šel především kvůli kontaktu s diváky. Podobně jako Voskovec s Werichem hrávali pro režiséra, hrává i Miroslav Hanuš pro štáb a kolegy.

„Baví mě herectví jako takové. Bude mi 62 let a pořád mě to baví. Jsem vlastně šťastný člověk. Nehraju v reklamách, ale baví mě hrát ve věcech, na které bych se nekoukal. A mám takový sport, že i superblbou část scénáře se snažím říct tak, aby to vypadalo dobře.“

Kateřina Kubalová a Miroslav Hanuš|foto:Klára Škodová, Český rozhlas

Když přijde krize duše

Miroslav Hanuš je mimochodem pověstný pečlivou přípravou na role a tím, že si k některým rolím píše jejich fiktivní životopisy. Kromě hraní od počátku své kariéry věnuje také divadelní režii.

„To je asi důvod, proč jsem se nedostal k vyhoření nebo ke krizi. Jak to střídám, tak jsem občerstvený a mám pochopení pro obě strany,“ chválí si.

Krizi duše ale Miroslav Hanuš překonávat musel. „To byla etapa depresí, které mě provázejí celý život, ale do nějaké míry to zpracujete. Chodil jsem na terapie, což je velice zajímavá věc, v kombinaci s léky, které s chutí užívám doteď. Když už tady máme tu možnost.“

Proč se Miroslav Hanuš rozhodl svůj boj s depresemi zveřejnit během účinkování ve StarDance? Proč je zastáncem eutanazie? A proč si myslí, že to dnes mladí lidé mají složité? Poslechněte si celý rozhovor.