Divočina na okraji Prahy, to je Vinořský park
Přírodní rezervace, tvořená bývalým zámeckým parkem, to je Vinořský park. Na jihozápadě je alejí spojen s přírodní památkou Bažantnice v Satalicích. Převážně zalesněné území s několika prameny je ohraničené pískovcovými skalami. Je to „divočina“ na okraji Prahy, pro kterou existuje mnoho dohadů, ale fakta téměř žádná. Po zbytcích bývalého zámeckého parku lze v přírodní rezervaci s úspěchem pátrat, objevíte části stromořadí nebo detaily vytesané ve skalách.
V první polovině 18. století byl šlechtickým rodem Černínů postaven barokní zámek ve Vinoři a založen zámecký park. V 19. století byl park i s oborou upraven v přírodně krajinářském stylu. Areálem protéká Vinořský potok a naleznete tu pískovcové skály, stopy valů hradiště, rybník i naučnou stezku. Vedle hráze rybníka, v místě zvaném Kamenný stůl, jsou ve skále vytesané výklenky. Prý tu sedávali lovci na honu. „To je jedna z místních záhad,“ říká Jan Moravec z Českého svazu ochránců přírody. „Říká se, že kolem kamenného stolu se scházelo panstvo při honech. Ve výklencích po straně skály podle některých teorií seděli lovci, podle jiných pážata, která měla šlechtu obsluhovat, těžko říct. Spousta dohadů, fakta žádná, to je pro Vinořský park typické.“
Rybník vedle Kamenného stolu prý vznikl na počátku 19. století a sloužil šlechtě pro projížďky na loďkách, ovšem na mapách z té doby ho nenajdete. O kus dál, na skalní plošině nad pramenem, bývalo osídlení pravděpodobně už v době železné. „Ale především tu bylo pomezní hradiště v 11. a 12. století, tedy za Přemyslovců,“ doplňuje Jan Moravec. „Zhruba tady končilo jejich panství, dál k východu byl pomezní hvozd, a ještě dál sídlili Slavníkovci… Později na místě hradiště stávala vesnice s tvrzí. Je pravděpodobné, že k prameni, který vyvěrá ze skály pod hradištěm, chodili jeho obyvatelé pro vodu. Na boku skály uvidíte náznak vytesané cesty, po které mohli k prameni sestupovat. Pramen vytéká ze skalní dutiny, což by nás někde v krasové oblasti nepřekvapilo, ale tady se jedná o pískovec.“
O kousek dál objevíte částečně zatopenou štolu. V souvislosti s Vinoří a Vinořským parkem se často mluví o labyrintu podzemních chodeb. „Pověsti hovoří o velkolepých dílech, o chodbách, které vedou až na Jenštejn a do Staré Boleslavi,“ vypráví Jan Moravec. „Zde v parku ale vím jen o dvou podzemních prostorech, které jsou dnes otevřené a lze je vidět. Jednou z nich je právě tato štola, která určitě nevznikla těžbou písku, ale jak a proč vznikla, to se neví. Je krátká, svažuje se směrem dolů a říká se, že to byla takzvaná vodní jeskyně. Že se nacházela na břehu rybníka a vplouvalo do ní panstvo na loďkách. Ale v mapách v tomto místě žádná vodní plocha zaznamenaná není.“ A dnes u štoly vodní plochu taky nenajdete, navíc jsme už mimo území bývalého zámeckého parku. Je to další z mnoha místních zajímavostí a tajemství.
Naučná stezka Vinořský park – Satalická bažantnice o délce 3,5 km začíná u rybníka Velká Obůrka ve Vinoři. Projdete po ní obydlenou částí Vinoře, vstoupíte do přírodní rezervace Vinořský park a následně alejí do přírodní památky Bažantnice v Satalicích a do Satalic. Stezka má 9 zastavení s informačními panely a je interaktivní.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.