Erb s useknutou rukou a hadem najdete v kostele v Jindřišské ulici
Otík Pejša, vladyka z Točné, byl tak chudý, že neměl ani erb. Spolustolovníci se mu proto vysmívali, když byl pozvaný na královskou hostinu. Chtěl, aby jim úsměv zmrzl na rtech, a proto vytáhl z kapsy zmiji, že je postraší. Soused rytíř ale tasil meč a ruku mu usekl. Otík pak dostal od krále erb s rukou a hadem. Náhrobek s erbem leží v kostele svatého Jindřicha a Kunhuty v Jindřišské ulici, kde býval první pražský hřbitov.
Byl tím králem, který Otovi ruku do erbu věnoval, Karel IV.? Je to jen pověst nebo se to skutečně stalo? O erbu se psalo v točenské kronice, ale prý ho zatím nikdo neviděl. Do pátrání po něm se pustila novinářka a spisovatelka Danuta Beranová: „To byla vějička, které jsem neodolala. Což o to, náhrobek s hadem v ruce jsem našla, jenže letopočet úmrtí spadá až do 15. století. A Karel IV., jak víme, žil ve století čtrnáctém. Smířila jsem se s tím, že legenda je vymyšlená a napsala jsem to do své knížky pod fotku erbu. Asi po pěti letech mi přišel e-mail: Kdybych tušil, jak usilovně hledáte hrob mého předka Otíka Pejši, zavedl bych vás k němu. Podpis: Jan Pejša z Vinohrad. A od pana Pejši jsem získala přesné znění Otíkova příběhu z guberniální kroniky z roku 1856. Tam se píše, že erb věnoval Otíkovi nikoli Karel IV., ale až jeho syn Václav IV. Někdy kolem roku 1412.“
Otík Pejša byl věrný svému králi doslova až za hrob. Zahynul při obraně Vyšehradu před husity v roce 1420. Byl svržen v zasmoleném sudu z vyšehradské skály. Jediný jeho poddaný Matouš mu z pozůstalosti pořídil náhrobní kámen z červeného mramoru. Ten objevíte v kostele v Jindřišské ulici. Gotický farní kostel zasvěcený královským manželům Jindřichovi a Kunhutě byl založený spolu s Novým Městem pražským roku 1348. Původně ke kostelu patřil hřbitov, který dodnes připomínají náhrobníky v podlaze interiéru. Jedná se o největší soubor náhrobních památek na Novém Městě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
