Františkánská zahrada: ostrůvek klidu v centru města anebo zkratka

Středověká klášterní zahrada mívala hlavně užitkovou funkci. Krášlily ji záhony bylinek, květin a zeleniny. I ovocné stromy. Františkáni pěstovali také koření. Po vyplenění kláštera a sousedního chrámu pražskou spodinou a venkovskými loupeživými bandami byla v 18. století zahrada znovu založena. Obnoven byl pavilon v jejím středu, jehož strop freskami vyzdobil mnich Benedikt. V západním křídle zahrady stával letní refektář a klášterní lékárna a u severní zdi byla vyhloubena studna. Později tu byla k vidění také ozdobná fontána a kolem ní sochy světců.

Za druhé světové války němečtí okupanti v zahradě vyhloubili dvě protipožární nádrže. Zasypány byly postupně až v letech 1980 a 1985. Františkánská zahrada se veřejnosti zpřístupnila v roce 1950. Na počátku devadesátých let prošla generální rekonstrukcí, podle návrhu architekta Josefa Kuči. Tehdy do zahrady přibyl i prameník (pítko) nazvaný Chlapec s mušlí, prameník Divoženky nebo Poletuchy a plastika Ezop.

Vstup od Václavského náměstí z pasáže Alfa zdobí brána se 16 plastickými výjevy ze života svatého Františka. Současný půdorys zahrady je shodný s raně barokním členěním. Osu tvoří široká spojovací cesta vedoucí okolo altánu, u kterého najdete oplocenou bylinářskou zahrádku. Dětské hřiště je odděleno zdí s popínavými rostlinami. Větší část zahrady je odpočinková, bílé lavičky lákají k posezení, klábosení, čtení nebo konzumaci nedaleko zakoupené zmrzliny. Živé ploty zajišťují soukromí, ovocné stromy voní a množství růžových keřů dokresluje dojem, že jste si na chviličku odskočili do ráje. Zahrada je pro veřejnost otevřená od 8 do 19, v letním období od 7 do 22 hodin.