FTALÁTY
Možná jste si v minulém týdnu ve zpravodajství všimli podivného slova ftaláty. Ekologičtí aktivisté a také někteří vědci upozorňují na nebezpečnost výrobků z PVC, protože ty obsahují změkčovadla zvaná ftaláty, která se z PVC hraček a třeba také z různých zdravotnických potřeb mohou uvolňovat a působit jako jedy a kromě toho i rakovinotvorně. Ondřej Neff pro ekologické aktivisty používá ve svém Neviditelném psu označení ftaláti, obojí mu asi připadá stejně komické. Obvykle s Ondřejem Neffem souhlasím, i s jeho srandičkami, tentokrát se mi zdá hodně mimo.
Ale chci mluvit o výrazu ftaláty. Ftalát nebo také ftalan je sůl nebo ester kyseliny ftalové, což je bezbarvě krystalická látka, rozpustná ve vodě a alkoholu, která se vyrábí oxidací naftalenu. A naftalen je aromatický uhlovodík, který se vyskytuje v kamenouhelném dehtu a je výchozí sloučeninou pro výrobu různých barviv, plastů, paliv, rozpouštědel; některé deriváty naftalenu se používají jako hodně jedovaté, a tedy pro savce a ptáky nebezpečné insenticidy. Slovo naftalen vám asi připomnělo dvě jiná, mnohem známější slova. Naftalín a naftu. Ano, pojmenování naftalínu, velmi známého prostředku proti šatním molům, je vlastně jen variantou odbornějšího naftalén. O naftě ještě půjde řeč, teď se vrátíme ke slovu ftalát. Tento pojem vznikl odpojením prvních dvou písmen výrazu naftalén. Řeknu to teď hodně neodborně: Při oxidaci z naftalenu něco ubude a vznikne ftalan, což je slovo, které bylo vytvořeno vlastně stejně, úbytkem dvou písmen ze slova naftalen. Ale opusťme tenký led chemie a jejího názvosloví, na kterém se, přiznávám, nepohybuji příliš jistě, a pojďme do bezpečnějších vod. Totiž ke známému slovu nafta, z něhož všechny ty dosud zmiňované naftaleny, ftaláty, ftalany a naftaliny nepochybně pocházejí. My dnes slovo nafta používáme výhradně jako pojmenování paliva pro Dieslovy motory, vyráběného destilací z ropy, tedy z přírodní suroviny ? hořlavé směsi různých uhlovodíků. Dříve se slova ropa a nafta příliš neodlišovala a vlastně se chápala jako synonyma. Ještě dříve se té surovině říkalo také petrolej. A v nejdávnějších dobách se naší dnešní ropě česky říkalo mastná mokrost k oleji podobná nebo voda tučná. Citoval jsem z českých překladů bible a Miliónu Marka Pola. Ano, nafta se objevuje už v bibli. Dnešní české slovo nafta k nám přišlo přes němčinu. Tam se dostalo z latiny, která ho převzala z řečtiny a sem se dostalo z perštiny. Perské naft je zemní olej. Pokud jde o slovo ropa, někteří říkají, že pochází z polštiny a že původně se tak označovaly solné prameny, jiní odborníci tvrdí, že jsme slovo sice přejali z polštiny, ale sem se dostalo z nějakého východního jazyka. S petrolejem je to jasné, je to řecko-latinská složenina z petra, skála, a oleum, olej.
Dotazy, připomínky a náměty mi můžete psát na novou e-mailovou adresu mnovotny@rozhlas.cz
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
