Hanka Kynychová: Potřebuju vybíjet energii a předávat radost z pohybu ostatním

Hanka Kynychová už jako dítě milovala sport, dělala gymnastiku a chtěla jít na sportovní školu. „Na zahradnickou školu jsem nechtěla, toužila jsem jít na sportovní školu, ale neměla jsem na to známky. Tak máma vybrala školu za mě, ale asi to mělo svůj význam, protože jsem si uvědomila, co v životě dělat nechci,“ vypráví.

Cvičení mě nabíjí

Od gymnastiky byl už jen krůček ke sportovnímu aerobiku, kterému se věnuje celých pětadvacet let. A s přibývajícím věkem plánuje cvičit víc a víc. „Budu muset přidávat tempo, abych neměla čas vnímat, že se něco děje, že stárnu. Vůbec si to nepřipouštím, nemám na to čas. Svoje tělo vnímám jako svou součást, žijeme v symbióze. Dělám to, co chce, vycházím mu vstříc, to si opravdu hodně hlídám,“ vysvětluje Hanka Kynychová. A tak v létě hodně plave a přes zimu relaxuje v sauně. „Snažím se regenerovat za pochodu. Teď si nemůžu dovolit odpočívat.“

Když se povede odcvičená hodina, je to radost, říká Hanka: „Nikdy jsem nevěřila na nějaké energie, ale je fakt, že když jsem spokojená, tak je to vidět a hodina se mi daří, tak to tam je. A když vidím, že ženy odcházejí s úsměvem, tak potom z nich tu energii cítím.“

Pomáhat je normální

Říkala to už Hančina babička: „Když sousedce přivezli uhlí, tak jsme šli a pomohli jí ho složit. Když šla paní s těžkou taškou, tak jí přece pomůžu, to je normální.“ A dnes Hanka pomáhá dětem v dětských domovech. „Oni jsou vděčný za kohokoliv, kdo s nimi chce být. Jezdila jsem za nimi, trénovali jsme, dělali jsme i trénink na dálku a z toho vznikl projekt Hejbejte se a zpívejte,“ říká Hanka. Projekt se věnuje volnočasovým aktivitám dětí a jejich vzdělání. „Dětí v dětských domovech je moc a ten dobrý pocit za to stojí!“