Hurá na Vyšehrad!
Hrad na Vyšehradské skále, nazývaný původně Chrasten, byl založen někdy v průběhu 10. století. Je opředen mnoha pověstmi, o kněžně Libuši, o dívčí válce, o Bivojovi, o Horymírovi a dalšími. Možná proto vyvolává představu dávných věků. Historické prameny se ale o ničem podobném nezmiňují. Které skutečné osobnosti a historické události jsou s Vyšehradem spojeny?
Za vlády Boleslava II. tu bylo přemyslovské hradiště s mincovnou na ražení denárů. Na denárech se poprvé objevuje označení Vyšehrad (vsgra, vissegrad).
Doba největší slávy Vyšehradu se ale odehrávala v 11. století, kdy se stal na určitou dobu sídlem prvního českého krále Vratislava I. Jeho nástupci vládli z Vyšehradu až do roku 1140.
Přebudování původně dřevěného hradu v kamenný s novými kostely ani zřízení církevní kapituly na Vyšehradě nezměnilo nic v jeho podřízeném postavení k Pražskému hradu.
Po polovině 12. století jeho význam klesal, až Karel IV. z úcty ke svým přemyslovským předkům se rozhodl obnovit jeho důležitost. Do Korunovačního řádu českých králů, který sepsal, zařadil povinnost vykonat vpodvečer své korunovace pouť na Vyšehrad, kde jsou králi ukazovány lýkové střevíce a mošna Přemysla Oráče. Sám tuto pouť jako první vykonal 1. září 1347.
V místě zpustlého románského dvorce dal potom postavit honosný královský palác s vysokými arkádami a při něm domy pro hradní personál, vodovod a školu.
V letech 1348-50 zbudoval nové opevnění s cimbuřím, věžemi, fortnami a dvěma branami, z nichž do našich časů přetrvaly zbytky brány zvané Špička, kterou v roce 1903 podle dobových pramenů rekonstruoval Antonín Wiehl.
Okolo zbytků Špičky projdete, pokud na Vyšehrad vstoupíte Táborskou branou, stejně jako autorka seriálu Prahou křížem krážem Jolana Nováková s Evou Sokolovou, průvodkyní a lektorkou Pražské informační služby – Prague City Tourism.
Jejch povídání a další zajímavosti o Vyšehradu jsme na Regině vysílali v týdnu od 31. března do 6. dubna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
